Srovnávací test – Honda Civic Type R 8G vs Ford Focus ST Mk2: Dýka proti kladivu

Cenově dostupné hot-hatche jsou velmi oblíbenou kategorií. Skvěle totiž kombinují praktičnost, rychlost a zábavu za volantem. Mezi nejzajímavější lze zcela jistě zařadit Hondu Civic Type R 8G a Ford Focus ST Mk2. Japonec je známý pro svou točivou atmosféru a motokárový podvozek, zatímco Američan se proslavil hutným pětiválcem a agresivními jízdními vlastnostmi. Jak dopadne souboj těchto opěvovaných rivalů, je velmi těžké odhadnout. Bude to bitva na ostří nože.

Civic je podivuhodné auto a je jedno, z jakého úhlu se na něho díváte. Někomu přijde ošklivý, jinému úžasný. Extravagance mu nechybí a se všemi těmi neobvyklými tvary doslova křičí do světa, ať se na něho každý podívá.

Uvnitř je to stejný exot jako zvenku. Umí zaujmout, ale i zklamat. Ergonomie je složitá a materiály se řadí spíše k těm horším. Sympatický je velký otáčkoměr i menší volant. Úžasná jsou sportovně střižená sedadla, kterým k dokonalosti chybí jen nižší ukotvení. Slušná je praktičnost. Vzadu je dostatek místa na nohy a skvělá jsou různými směry sklápějící se sedadla Magic Seats. Dokonce i kufr umí mile překvapit. Jen to pípání, které po každém zaparkování a otevření dveří upozorňuje, že máte klíče v zapalování, je na zbláznění. Dalším průšvihem je ocelová hlavice řadící páky, k níž vám v zimě přimrzne ruka a v létě si ji o ni naopak spálíte.

Na volnoběh o sobě motor nedává vůbec vědět, do kabiny nepřenáší žádné vibrace a pomalu ucucává malé doušky benzinu z nádrže. S klidnou nohou se dá bez problému jezdit za 8 litrů. Zapomeňte však na dostačující točivý moment od nízkých otáček, do kopce je potřeba podřazovat a při předjíždění to musíte kolikrát podkopnout i o tři stupně. Podvozek je tvrdý a odhlučnění se má ještě hodně co učit, ale není to nic, co by se při běžném jezdění nedalo skousnout.

3500 otáček, plný plyn a ono nic, je snad něco pokažené? Pokud jste zrovna přesedli z auta s přeplňovaným motorem, přichází zklamání. Do 5000 otáček se nic zázračného neděje, jenže za touto hranic přichází probuzení, výrazný zátah, nabroušené reakce na plyn a skvělý zvuk. Ten lze přirovnat ke starým rally autům s atmosférou. Pokud neumíte ukázkově řadit, tak na Type R okamžitě zapomeňte, protože s ním budete pomalí. Motor je potřeba ždímat, přesně podřazovat a tlačit ho na hranu. Někde před 8500 krásně štěká omezovač a já se nemůžu nabažit té slasti. Řízení je strmé, poměrně komunikativní a přední kola na něho reagují okamžitě. Zakousnou se do asfaltu a podvozek zajišťuje vynikající přilnavost. Jede jako po kolejích a s úspěchem se vyhýbá nedotáčivosti i přetáčivosti. Předvádí učebnicově čistou stopu a vše doplňuje o jednu dokonalou věc – umí komunikovat přes sedadlo a zadkem jde krásně cítit, co se pod jakým kolem zrovna děje. Je stavěný na klikaté okresky, ideálně alpské serpentiny, na kterých tahá samá esa z rukávu – točivý motor, krátkou kulisu řazení, pevnou spojku, snadné meziplyny, rychlé řízení a nutnost ho pořád tlačit na limit. Je to stroj, ve kterém si řidič musí rychlost zasloužit.

Focus je jednoduché auto s decentními doplňky, které poukazují na sportovní rodokmen. Po bližším ohledání dokáže zaujmout, ale když kolem vás projede na ulici, je dost pravděpodobné, že si ho ani nevšimnete (pokud ho nemáte v křiklavě oranžové barvě).

Interiér je kvalitativně srovnatelný s tím u Hondy, avšak ovládání všech funkcí je jednodušší a nepřipadáte si v něm jako ve vesmírně lodi. Sedadlům Recaro se nadá nic vytknout, ale mohla by být taktéž trochu níž ukotvená. Celkově jsou ta v Civicu o chlup lepší. Slušná je vzdušnost kabiny, vzadu je dostatek místa na nohy a pochvalu si zaslouží objemný zavazadlový prostor.

Pětiválec se pyšní kultivovaností a po většinu času si jen brumlá v nízkých otáčkách. Přívětivou spotřebou se moc odvděčit neumí, většinou se nedostane pod 10 litrů. Podvozek je chvályhodně komfortní a odhlučnění slušné. Povedené daily auto, které majitele nebude ničím štvát.

Není potřeba ani podřazovat, stačí zarazit pedál plynu do podlahy, počkat na nafouknutí turba a objemný motor přichází s vlnou točivého momentu, jejíž největší síla dorazí okolo 3000 otáček. To má mimo zaražení do sedadla i vedlejší účinek, kterým je tancující volant, s nímž je potřeba se trochu prát. Zvuk motoru je hutný a při deceleraci si umí odprsknout do výfuku. K tomu si přidejte odfukování turba a hned se budete škodolibě usmívat na všechny okolo. Řízení je příjemné, ale chvílemi působí až moc odtažitě a mohlo by reagovat trochu rychleji. Spojkový pedál je delší a měkčí než u rivala, což platí i o tom brzdovém. Samotný brzdný účinek je velmi podobný, ale u Civicu se líp dávkuje a taky brzdy víc snesou. Podvozek se přisává k asfaltu, ale stačí jemně ubrat plyn v zatáčce a zadek začne hezky utahovat stopu a směřovat příď do výjezdu. Tím se dá snadno zlikvidovat nedotáčivost, která kvůli měkčímu podvozku a těžkému motoru přichází zejména v prudkých zatáčkách. Ubere-li se plyn znatelně, dostaví se dlouhé a efektivní smyky. Ale pozor, někdy přijdou nečekaně a zákeřně, takže je potřeba být na pozoru. Sluší mu rychlé okresky, na kterých může plně využít potenciál výkonného motoru a předvést se v plné síle. Je to nebezpečné auto, jako stvořené pro někoho, kdo rád blbne a adrenalinově si užívá života. Menší nevýhodou je chytání se vyjetých kolejí.

Japonec je žiletkově ostrý a umí být pekelně rychlý. Je potřeba přesně řadit, brzdit a přidávat ve správný čas. Na oplátku se dostaví vynikající přilnavost a hbitost v doprovodu rally soundtracku. Je to ideální auto pro milovníky čisté stopy, kteří ho rádi pořádně chytnou pod krkem. Připadám si v něm jako v závoďáku. Američan má hutnější zvukový projev, je pohodlnější a na limitu agresivnější, méně předvídatelný. Je potřeba se s ním více prát a dávat si pozor na neposlušnou záď. Dá se s ním snadněji blbnout, je to větší chuligán vhodný pro někoho, kdo radši rozevlátý styl jízdy. K tomu všemu se umí proměnit v normální komfortní auto na běžné jezdění. Na široké silnici s táhlými zatáčkami je rychlejší, ale v horských serpentinách na svého soka nestačí. V reálném světě se od sebe na okresce moc nevzdálí a budou bojovat do poslední kapky benzinu. Vyhraje ten, komu více sedne silnice. Honda Civic Type R 8G i Ford Focus ST Mk2 si zaslouží 8 hvězdiček. Jsou to stejně výtečná auta, co se rychlosti i zábavy týče, ale každé zcela jiným způsobem.

Za propůjčení vozu Honda Civic děkujeme společnosti Auto ESA.