X
  TESTYZAJÍMAVOSTI
 
Úvod > Testy > Test – Lotus Elise Cup 250 facelift

Test – Lotus Elise Cup 250 facelift

 
 " alt="">  " alt="">  " alt="">
Exkluzivní testy   |   31.08.2019   |   Autor: Adam Václavek


Už jsem měl v testu Lotus Elise Sport 220, který jsem označil za jedno z nejlepších aut na dobývání klikatých okresek, 250 Cup se zase stal definicí silničního auta na okruhové jezdění. Jsou to tak výjimečné a jedinečné stroje, že nemají konkurenci, o čemž mě tentokrát přesvědčil i neskutečně nabroušený Cup po faceliftu.

Nicméně zprvu začnu kritikou, protože modernizace znamená méně extravagantní bodykit a ošklivější zadní část kvůli jiným světlům. Samozřejmě pořád jde o krky otáčející auto budící pozornost úplně všude, ale už ne tak jako dřív.

Naopak uvnitř je detail, který si musí zamilovat každý – otevřená kulisa řazení. Oproti minulému Cupu máme připlacenou klimatizaci, ale ta boj se silným sluníčkem stejně prohrává. Nechybí ani rádio, avšak abyste ho slyšeli při jízdě nad 130 km/h, musíte dát hlasitost na maximum. Sedadla jsou skvělá, což platí i o pozici za volantem a rozmístění pedálů. Akorát nastupování přes široký práh tím titěrným otvorem chce minimálně lehce nadprůměrnou fyzickou kondici, ven je to pak ještě náročnější. Kupodivu použité materiály jsou příjemné a člověk by to v polozávoďáku čekal znatelně horší.

Test - Lotus Elise Cup 250

 

Jeho revírem jsou zakroucené okresky a závodní okruhy… Tak jsem ho vzal na druhý konec Česka po slavné dálnici D1. A řeknu vám, je to peklo, v životě jsem nezažil tak hardcore auto. Ve vyšších rychlostech je v něm nesnesitelný hluk, okolo 180 km/h se vlivem tlaku vzduchu pohne střecha a vznikne milimetrová mezera mezi ní a oknem, komfort podvozku bych přirovnal k ukamenování a ve vyjetých kolejích lítá ze strany na stranu.

Takže si to shrňme, špatně se do něho leze, parkování bez posilovače dá zabrat, klimatizace za horkých dní spíše jen prská vlažný vzduch, podvozek je děsně tvrdý, hukot v kabině mučivý, při vysokých rychlostech dovnitř fouká a začne-li fakt pořádně pršet, tak i nějaká ta kapka se dovnitř dostane, jo a klasická světla svítí jako dvě pochodně + kvůli nízké výšce vás bude oslňovat každý za vámi. Jenže potom přijedete na klikatou okresku či závodní okruh a na každý tento “neduh“ zapomenete, protože to auto je fenomenální.

Vstávám v 7 hodin ráno, sedám do zaroseného Lotusu a nakopávám tu malou jedna-osmičku s kompresorem. Čtyřválec Toyota se za štěknutí probouzí k životu a usazuje na velice hrubém volnoběhu. Jeho zvuk, za který může titanový výfuk, připomíná rally speciály. A víte, co je nejlepší? Jsem v okolí Zlína, kde se před dvěma týdny jel závod Barum Rally Zlín. Hned za barákem se konala rychlostní zkouška, takže jedno kolečko, aby se vše dostalo na provozní teplotu a můžeme se vžít do kůže závodníků alespoň tady, když už nemáme ten okruh.

Podřazuji na dvojku a vypouštím stádo 246 britských koní. Před hranicí 7500 orgasmicky klepe omezovač a já tam za kovového klepnutí řadím další stupeň. S přesnými meziplyny na plných brzdách zpět na dvojku a vstříc první zatáčce, přední gumy ještě nejsou úplně zahřáté, takže přichází mírná nedotáčivost. To se však s každou zatáčkou zlepšuje, až neexistuje nic jiného, než dokonale neutrální chování. Citlivé řízení je slast, což vlastně platí o všech ovládacích prvcích. Dá se s ním jet tak neuvěřitelně přesně, že to snad ani není možné. Je to prostě skorozávodní auto. To mimo jiné znamená, že můžete zapomenout na nějaké puberťácké driftování a podobně, tady se budou ukrajovat setinky z průjezdů zatáčkami!

Musíte se s ním naučit později brzdit a jít dříve na plyn, je to úplně něco jiného než ostatní sportovní auta, čímž si mě Elise získal. A to jsem typ člověka, který do prvního svezení tím nízkým výkonem pohrdal, ale on naprosto stačí. Motor nejenže ostře reaguje na plyn a má mezi čtyřválci bezkonkurenční zvuk (obrovské zlepšení oproti předfaceliftu), ale udává i velice slušné tempo v přímce. Akorát ve vyšších rychlostech někde nad 170 km/h budou mít navrch oturbená auta s vyšším krouťákem, ale to je nepodstatná vráska na kráse.

Jak já jsem ho v nočních hodinách cestou z Prahy do Zlína proklínal. Duněla mi hlava a byl jsem rozklepaný jak nejtek od Františka Koudelky z Jáchyme, hoď ho do stroje! Jenže jakákoliv cesta mimo dálnici a město s ním byla fantastická, vlastně bych v danou chvíli nechtěl sedět v žádném jiném autě. Hodnocení? 10 z 10 hvězdiček, i "nejhorší auto na světě" může být tím nejlepším.

 

 Hodnocení WikiCars 

+  neuvěřitelně řidičský stroj
+  ovladatelnost
+  přilnavost
+  ostré a nevadnoucí brzdy
+  skvělá pozice za volantem
+  závodní charakter
+  zvuk výfuku
+  otevřená kulisa řazení

  náročnější nastupování a vystupování
  na horším asfaltu je podvozek příliš tuhý a odskakuje
  designový krok zpátky, méně výrazný bodykit

 Technické parametry

Auto

Lotus Elise Cup 250 facelift

Motor

1796 ccm L4 Kompresor

Výkon

246 koní při 7200 ot./min.

Točivý moment

250 Nm při 3500-7000 ot./min.

Převodovka

6-st. manuální

Pohon

RWD

Hmotnost

931 kilogramů

0-100 km/h

4.3 sekundy

Maximální rychlost

248 km/h

Průměrná spotřeba

10 litrů

Objem kufru

110 litrů

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 
 
Test - Seat Leon Cupra 2.0 TFSI
Zajímavé, ale ošklivé, rychlé, ale nezábavné, prostě podivín.
Srovnávací test - Ford Focus RS vs Lotus Elise Cup 250
Dva rozdílné recepty vedoucí ke skoro závodním autům na běžnou silnici.
Test – Ford Focus ST170 a Mondeo ST220
Nemusíte být bohatí na to, abyste měli skvělé auto.
Test - BMW 330d xDrive E92
Nafta sice patří do kamen, ale v tomto autě není vůbec špatná.
Test – Subaru XV 1.6i-S EyeSight
Lepší než většina městských SUV a jedno z nejschopnějších aut vůbec.
Test – Lexus GS 450h
Vyšší střední z Japonska, aneb když mají německé prémie problém.
Předchozí článek   Následující článek
 
© CarAdvisors s.r.o. 2019 - All rights reserved