Často jezdím hikovat do rakouských Alp, baví mě drápat se na vysoké vrcholy a užívat si výhledy. Zároveň si dokážu hezky odpočinout cestou, obzvláště, jedu-li dobrým autem. Tyto výlety mám s DS 9 už nějakou dobu spojené, protože ačkoliv byste jich v ČR napočítali na prstech jedné ruky, která projela cirkulárkou, já už jsem DS 9 testoval 4, z toho 3 se mnou vyrazily do Alp. Posledním alpským společníkem bylo DS 9 OPÉRA PREMIÈRE E-TENSE 360 4×4 z dlouhodobého testu, s nímž jsme vyrazili do Mauterndorfu.
Na rozbitých pražských silnicích mě štval příliš tvrdý podvozek.
První týdny jsem s DS 9 jezdil hlavně po Praze, kdy mě štval příliš tuhý podvozek, kvůli kterému auto na velkých kolech nehezky podupkává. Naopak mě bavilo jezdit v elektrickém režimu, kdy jde o velice tichého společníka. A jelikož DS 9 je limuzínou kompaktních rozměrů, nechtěl jsem dělat ukvapené závěry, ale naopak se těšil, až spolu vyrazíme na více 1300kilometrovou cestu do sousedního Rakouska.
DS 9 je ideální dálniční křižník s neideálním dálničním pohonem.
Člověk si hned po pár desítkách dálničních kilometrů uvědomí, pro co byl tento model stvořený. Na dálnici je krásně stabilní a dobře odhlučněný. Dokonce i podvozek je po opuštění městských tankodromů dostatečně komfortní. Čím rychleji se jede, tím lépe nerovnosti žehlí, minimem je 70 km/h. Nicméně, od aktivního systému DS Active Scan Suspension, který za pomocí kamery čte stav silnice před sebou, bych čekal trochu lepší výsledek. Mnohé tuctovější adaptivní podvozky jsou v tomto směru dál. Mně osobně třeba na běžné jezdění více seděl komfortněji laděný podvozek v DS 9 E-TENSE 225. Přeplňovaný čtyřválec je tichý, převodovka řadí hladce a dokonce i sladění rekuperace s mechanickými brzdami je lepší než u levnějších plug-in hybridů Stellantis. Ale jak se dozvíte v příštím díle, pro tento typ cestování by se i tak hodil jiný typ pohonu.
DS 9 má kouzelně vypadající světla Active LED Vision, která bohužel nejsou tak dobrá jako Matrix LED v levnějších modelech DS 3, DS 4 a DS 7.
Jelikož jde o moderní auto, je napěchováno nespočtem bezpečnostních asistentů. Líbí se mi, že systém sledující bdělost řidiče není tak přecitlivělý jako u Lexusu RX450h+, který jsem do Alp vytáhnul o pár týdnů dříve. Na druhou stranu, v tom lépe fungovalo poloautonomní řízení. DS Drive Assist 2 v DS 9 sice velmi dobře zvládá dálniční jízdu na „autopilota“, ale nedokáže přejet z pruhu do pruhu. Taky neumí zcela dobře popojíždět v koloně, ve které se nedrží u krajnice, ale tlačí se ke středové čáře.
Vyzdvihnout musím noční vidění DS Night Vision. Než jsem okusil první auto s podobným systémem, nevěřil jsem, kolik zvířat se zdržuje v blízkosti silnic. Auto mi na displeji přístrojové desky mnohokrát ukázalo srny stojící metr od krajnice, sám bych je neměl šanci vidět. Zmínit bych měl i světla DS Active LED Vision. Každé světlo má tři otočné moduly, které se po odemknutí kouzelně otáčejí, zároveň při jízdě mění kužel světla v závislosti na rychlosti, počasí apod. Jak svítí? Na Matrix LED zdaleka nemají, za ideálních podmínek sice svítí dobře, ale za deště jsou mizerné, ostatně jako mnoho LED světel. Nevyhovuje mi ani příliš ostrá hrana světelného paprsku, kdy několik desítek metrů před sebe sice vidíte skvěle, ale dál je absolutní temno. Mimochodem, lepší Matrix LED mají všechny níže postavené modely DS 3, DS 4 i DS 7.
Dále můžete využít DS Park Pilot, který si při projetí okolo místa změří jeho rozměry a poté sám zaparkuje. Zajímavé, v záporném slova smyslu, je naladění ESP a dalších elektronických asistentů. Stačí při parkování najet na místo, kde se mění sklon silnice a skoro se nerozjedete. Při tomto mírném křížení náprav bliká kontrolka ESP a na kola neputuje žádný výkon. Pomůže až více plynu, případně zapnout režim 4WD.
Pro někoho možná jde o drobnosti, ale limuzíně za více než 2.3 milionu se odpouští stěží. Takto bohužel nezavře ústa těm, kteří říkají, že jde jen o Peugeot 508 v načančaném kabátě.
Kvalitní alpské asfaltky DS 9 E-TENSE 360 doslova miluje.
To nejlepší na závěr, konečně místo, kde je DS 9 jako ryba ve vodě. Devítka je jako stvořená pro kvalitní okresky pod obřími alpskými masívy. Dokonale jí sedí rychlost 100 km/h, kdy vyniká kvalitní odhlučnění v kombinaci s vynikající stabilitou, kterou předvádí v táhlých zatáčkách. A cizí jí nejsou ani zakroucené silničky výše v horách, kde jsem se mohl bez váhání spolehnout na brzdy, do jejichž 380milimetrových kotoučů se zakusují šestipístkové třmeny. Všechny síly zdařile přenáší pneumatiky Michelin Pilot Sport 4 S o rozměru 235/40 R20. DS 9 se při rychlé jízdě řídí opravdu skvěle, za což může nejen výborný podvozek, ale i přesné řízení s příjemným odporem, čímž překonává například i BMW 435i xDrive M Sport F30, které jsem testoval o pár týdnů později. Avšak o tom, jak výborně DS 9 funguje při rychlé jízdě, se více rozepíšu v závěrečné části této dlouhodobé recenze, ve které se postaví tváří v tvář jednomu z nejzajímavějších sedanů historie. Stejně tak vás budu zatím napínat se spotřebou za tento výlet, o ní se rozepíšu v příštím díle.
A co bylo na celém výletu úplně nejvíc? V žádném jiném sedanu této cenové relace nezažije takovou výjimečnost. Ať jste kdekoli, lidé koukají, ptají se. Za celou cestu jsme nepotkali jiné DS 9, jen pár DS 4 a DS 7. A to vlastně nejen během této dovolené, ale celého dlouhodobého testu. Je to unikát, který sice objektivně není tak dobrý jako konkurenční konfekce od Audi, BMW či Mercedesu, ale ta jedinečnost za to stojí!