Mezigenerační test – Subaru Forester SG, SH a SJ: Legendární SUV

Subaru, automobilka, která je známá díky pohonu všech kol a pro úspěchy ve světě rally, vyráběla velice zajímavé stroje. Jenže časy se mění a s tím i vozy značky Subaru. Dřív šlo o drsná auta, následovaly výjimečné kousky a dnes zde máme klidná, pohodlná a bezpečná přemisťovadla, přičemž sportovní tradici už v Česku zastávají pouze modely Levorg a BRZ. Jak se Subaru za poslední roky změnilo, si ukážeme na modelu Forester. Do mezigeneračního srovnání dorazily vrcholné verze z dob minulých – Forester XT SG a Forester XT SH. Moderní svět zastupuje Forester 2.0i-L, aktuálně jediná motorizace v nabídce.

SG, celkově druhá generace Foresteru, vypadá spíše jako terénní kombi, to platí hlavně při pohledu zezadu. Nejvíce zaujme nádech na kapotě, který ještě přitvrzuje agresivní vzezření.

Uvnitř sice nevypadá nikterak působivě, ale funguje dobře. Zpracování je kvalitní a to stejné si troufnu říct i o materiálech. V interiéru je dostatek místa a několik promyšlených odkládacích ploch. Zajímavé je, že v reálném světě má z naší trojice nejpoužitelnější kufr, za což může „kombi“ tvar karoserie.

V roce 2002 šlo o jedno z nejrychlejších SUV na světě, jelikož stovku umí zdolat za 8.3 sekundy a jede až 202 km/h. Jen pro porovnání, dražší a mnohem výkonnější Mercedes-Benz ML 55 AMG (5.4 V8, 347 koní, 510 Nm) je o pouhé 1.4 sekundy rychlejší a jeho tachometr ukáže o zanedbatelných 30 km/h více. Co má na starost tu působivou dynamiku? Čtyřválec boxer o objemu 2.0 litru, který je dopovaný turbem, s jeho pomocí dává 177 koní výkonu a 245 Nm krouťáku. Charakter motoru je opravdu návykový, dole vůbec nejede, pak se nafoukne turbo a ve středním spektru otáček doslova vystřelí kupředu, vše za doprovodu čistě mechanického zvuku.

Auto je díky pomocnému rámu tužší, mimo to obratnosti napomáhá i nízko umístěný motor. Podvozek je poměrně tuhý a nedokáže si poradit se všemi nerovnostmi, ale na okresce předvádí ukázkově neutrální chování, které na hraně přejde v lehkou nedotáčivost. Jeho funkčnost na asfaltu je až dechberoucí, když si vezmu, jak schopný je v terénu. Tam pomáhá hladká podlaha a pohon všech kol s mezinápravovým diferenciálem s viskózní spojkou. S dobrým obutím je skoro nezastavitelný, stopku vystaví až přejezdy, kde nestačí světlá výška necelých 20 centimetrů.

Subaru Forester XT SG skvěle kombinuje auta různých kategorií. Mimo silnici ho lze považovat za lehký offroad, je z něho výhled jako v SUV, má praktickou karoserii typu kombi a chytíte-li ho pod krkem na rozbité okresce, dokáže být pěkně rychlým společníkem.

Přesedám do SH (2008) a nestačím se divit, jak moc se vrcholný Forester za pár let změnil. Už od pohledu je to klasické, zakulacené SUV. Respekt však umí vzbudit také, především dvojicí koncovek výfuku a nádechem v kapotě, takže jako líné auto na vození dětí do školy rozhodně nevypadá.

Uvnitř si nemůžu stěžovat na prostor, výbavu, ale ani kvalitu zpracování, spíše mi vadí pár lacině působících plastů. Úplně nejpřívětivější není kufr, který je dostatečně prostorný, ale má šikmou podlahu, což při převážení kulatých a oválných věcí může vadit. Oproti předchůdci nabízí hlavně více místa pro cestující vzadu.

Uhlazeněji nepůsobí jen karoserie, ale i jízda samotná. Ta je komfortní, plavná a na svou dobu příjemně tichá. Při běžném jezdění je lepší než předchůdce, ale má i své nevýhody. Stopu už nedokáže držet tak jistě a někdy se výrazně, až nepříjemně naklání v zatáčkách. Tím pro mě Forester ztratil část ze svého kouzla, nicméně mimo silnici je to stále schopný společník.

Dynamiku v přímce určuje 2.5 litrový čtyřválec boxer s turbem, jenž můžeme znát z Imprezy WRX. Výkon čítá 230 koní a točivý moment 320 Nm. Díky těmto číslům se rozpohybuje z nuly na stovku za 7.1 sekundy a udělá 214 km/h. Jde cítit, že má kořeny ze staré školy, protože je postižen turbolagem, po němž následuje agresivní kopanec při zrychlení. Motor je to působivý a vybízí k rychlé jízdě, škoda jen, že se to nelíbí podvozku a ani sedadla nedokážou podržet v zatáčkách. To ale neberte jako zápornou kritiku, je to daň za komfort. Za velkou chybu považuji absenci šestého převodového stupně, který by dokázal srazit spotřebu na dálnicích. Pod 10 litrů se s ním zřejmě nedostanete nikdy, starší kousek si průměrně vezme o 1 litr míň.

Příjemné SUV s nepříjemnou spotřebou, které poskytuje solidní dynamiku v přímce a může se chlubit charismatickým motorem. V zatáčkách to však není ono, celkově nepůsobí tak honosně jako předchůdce.

Nejnovější generace SJ se sice taky dělala v provedení XT, ale z nabídky už zmizela. Tudíž tady mám jedinou motorizaci, jakou si lze v novém Foresteru koupit – 2.0i-L. A jiná je nejen motorizace, ale celkové pojetí auta. Jako by si Subaru řeklo, že změní cílovou skupinu v Evropě (bohužel kvůli emisním normám už tu nemáme překoňované pecky jako dřív).

Vzhledově upouští od oblých tvarů předchůdce, ale vrací se k hrubším rysům, což se mi líbí. Už nevypadá tak dravě jako minulé generace, teď se tváří jako zkušený zálesák.

Interiér se posunul hodně kupředu, a to nejen v mnohem výraznější prostornosti, ale celkově ve všech aspektech. Je to velice útulné a příjemné místo k sezení. Avšak najdou se i chyby. Prvně zmíním tu nejzajímavější, protože v Subaru zřejmě nedokážou udělat roletku do kufru, která nevydává pazvuky. Z naší trojice s tím měly problém všechny, zajímavé. Taky by mohl být lépe ukrytý zamaštěný mechanismus panoramatické střechy, když už jde o auto skoro za milion. Výtka putuje i k palubnímu počítači a informačnímu systému, ovládání je složité, nepřehledné a těch displejů je tady až příliš – jeden mezi otáčkoměrem a tachometrem, další dva vedle sebe na vrcholu palubní desky a čtvrtý přesně uprostřed. Tady je znát celkové stáří modelu, na trhu je od roku 2013. Málem bych zapomněl na elektricky ovládané víko kufru, které je otravně pomalé. Chce to udělat kompromis a zvyknout si, protože jsou tady věci, kterými konkurenční SUV hravě překonává.

O Feresteru vždy platilo, že patří na špičku SUV, co se dynamické jízdy týče, ale tady hned po prvních metrech zjistíte, že je to úplně jinak. Podvozek je měkký, houpavý a nadmíru komfortní. Řízení jde zlehka, CVT nastavuje otáčky krásně hladce a solidní je i odhlučnění. Motor je tichý a při akceleraci si dává docela načas.

Rychlá jízda je mu cizí, v zatáčkách se znatelně naklání a má předčasné nedotáčivé tendence. To platí i o motoru, čtyřválcová atmosféra boxer o objemu 2.0 litru (150 koní, 198 Nm) je spíše línějšího charakteru, ale na druhou stranu má zajímavý a na dnešní dobu jedinečný projev. Průměrná spotřeba se pohybuje okolo 8 litrů, což je fajn. Jednoduše řečeno, tento Forester není pro akční, ale klidné lidi, kteří uvítají nadprůměrný komfort a vysokou bezpečnost. Pasivní bezpečnost těží z tuhé karoserie a ta aktivní se může pyšnit systémem EyeSight v.3.0, který za pomocí dvou kamer rozpoznává překážky a upozorní řidiče na případné nebezpečí (cyklista, motorkář, chodec), případně sám nouzově zabrzdí. Tento systém dále zajišťuje funkci adaptivního tempomatu. Nechybí ani hlídání mrtvých úhlů, asistent jízdy v pruzích nebo parkovací kamera. Další výhodou takto snadno řiditelného auta je nenáročná průjezdnost terénem, jen přidáváte plyn a točíte volantem. V daném segmentu zřejmě nenajdete SUV, které mimo silnici nadělá alespoň poloviční parádu.

Nečekal jsem, že to řeknu, ale Forester SJ je zřejmě tím nejklidnějším SUV ve třídě, z určitého úhlu pohledu se může řadit i k těm nejlepším – komfort, bezpečnost, praktičnost, průjezdnost terénem. Avšak hledáte-li neskutečně všestranné „kombi“ nebo přemotorované SUV, už jednoduše není pro vás. Všem dávám po 8 z 10 hvězdiček. SG na mě působí jako zvednutý, skvěle jezdící kombík, SH je příjemné SUV s charismatickým motorem a SJ se snaží okouzlit hlavně všudypřítomným klidem na palubě. Jen je trochu škoda, že už si nekoupíte žádné opravdu chlapské Subaru, jakým byly třeba modely Impreza WRX STI nebo Outback 3.0 R nebo právě Forestery XT.