Ještě nedávno vzbuzovaly elektromobily údiv smíchaný s dávkou skepse – kuriózní přibližovadla na elektřinu, schopná plnit maximálně funkci nákupní tašky. Uběhlo 10 let a všechno je jinak. Dnešní elektromobily jsou moderní, pohodlné vozy se slušným dojezdem, vybavené nejmodernějšími technologiemi.


Ovšem pozor, elektromobilem myslíme pouze vůz poháněný výhradně elektřinou, tedy elektromotorem bez drahých komponentů a s opravdu jednoduchým pohonným systémem. Mají ho auta značky Tesla, Renault Zoe, BMW i3, Jaguar I-Pace a nově třeba i Peugeot e-Traveller.

Na elektřinu totiž zčásti fungují i automobily plug-in hybrid (v překladu hybrid do zásuvky). Jezdí na ni ale jen kratší trasy, na těch delších je pohání spalovací motor. Do této kategorie spadají například Škoda Superb, BMW 330e nebo Volvo S90 T8 Twin Engine. Jako největší přednost elektromobilů bývá uváděný jejich přátelský vztah k životnímu prostředí. Odpůrci ovšem namítají, že kdo řekne A, měl by říct B, totiž že auta na elektřinu životní prostředí neúměrně zatěžují „předtím a potom“, při výrobě a likvidaci. To ovšem vyvrací studie Evropské agentury pro životní prostředí (EEA).

Třikrát méně emisí než spalovací motor

Během výroby jsou sice emise vyšší, a to s ohledem na náročnou těžbu a zpracovaní surovin používaných k výrobě baterií, ale provoz elektromobilu to později srovná – v neprospěch aut se spalovacími motory. Experti odhadují, že v roce 2050 budou emise elektromobilů o 73 procent nižší, právě díky efektivnější výrobě a likvidaci. Ano, likvidace starých baterií je dnes problém, ale jeho řešením se intenzivně zabývají nejen výrobci, ale také vědecké instituce – už proto, že mnoho prvků potřebných k výrobě baterií je v Evropě obtížné získat.

A jak to bude dál se spalovacími motory? Evropská komise požaduje, aby byl do roku 2035 vyloučen prodej nových aut na benzinový či naftový pohon. Při průměrné patnáctileté životnosti automobilu by tedy za třicet let měla být v Evropě auta s klasickými spalovacími motory duchy minulosti. Úmysl je to bohulibý, jenže pevné datum zákazu prodeje „tradičních“ aut může podle odborníků z automobilové branže přinést paradoxně zhoršení klimatu. Je dost možné, že před „stopkou“ hodně lidí zareaguje pořízením auta s benzinovým nebo dieselovým motorem a bude ho používat ještě dlouho po zákazu.

Velký počáteční výdaj, zato levnější provoz

Ne že by nebyl o elektromobily zájem, ale potenciální kupci se často nechají odradit vyšší cenou, ačkoliv je tu silný argument nižších nákladů na provoz, který počáteční velký výdaj vyrovnává. U elektromobilu zaplatíte méně za pohonnou „hmotu“ i za servis, protože odpadají výměny oleje a také brzdy déle vydrží. A nehradíte silniční daň ani nekupujete dálniční známku. Dá se očekávat, že se s narůstající výrobou se bude cena elektromobilů snižovat.

Možné další mínusy? Jsou už de facto ze hry. Časy, kdy měly elektromobily dojezd 150 kilometrů, jsou pryč. Dnes většina zvládne i 400 kilometrů. Snad jedině doba dobíjení baterie je delší než natankování u pumpy, ale na druhou stranu může být fajn dopřát si cestou pauzu na kávu nebo na malé občerstvení. Krom toho, ve větších městech není problém narazit na rychlonabíječky, které jsou zdarma. Síť nabíjecích stanic také aktuálně není tak hustá jako síť benzinek, takže cesty je třeba plánovat, ale zas vás čeká příjemnější jízda. Elektromobily se jízdními vlastnostmi zcela vyrovnají klasickým autům a při jízdě vás příjemně překvapí absencí hluku, který střídá tiché hučení.

Automobilky překypují odhodláním

Automobilka Škoda začala s elektromobilitou již loni, ostatně mateřský koncern, německý Volkswagen, je odhodlaný stát se na tomto poli světovou jedničkou. Stejně jako Audi ohlásil ukončení vývoje spalovacích motorů a do elektrických aut hodlá investovat 35 miliard eur, jak uvedl list Financial Times. Stejně ambiciózní cíle mají i Toyota, Hyundai a další značky. Na trhu elektromobility se ale objevují i noví hráči, jako největší čínský výrobce chytrých telefonů Xiaomi, který je odhodlaný vyčlenit pro svou novou divizi 34 miliard korun. Nebo Apple, jenž údajně plánuje představit první elektromobil v roce 2025.

A vývoj jde rychle kupředu a elektromobilita nabírá na pestrosti. O místo na slunci usilují i vodíkové automobily – i ony patří mezi elektromobily, akorát energie neproudí z akumulátoru, ale z laivového článku, v němž se vodík míchá se vzduchem. Vodík je perspektivní díky svým výhodám, mezi něž patří delší dojezd auta, relativně rychlé doplňování paliva a skladování beze ztrát. Ale rozšíření zatím brání vysoké náklady na výrobu a skladování vodíku. Když se je podaří snížit, technologii je možné rychle začít používat – i díky současné síty čerpacích stanic. Podle expertů bude však vodíkový pohon zajímavý především pro komerční dopravu a autobusy.

Zajímáte-li se o vodík a vůbec o pohon elektřinou, sledujte konferenci Elektromobilita 2021, která se koná 14. – 15. října v pražském Foru Karlín. Program a veškeré info najdete na www.forumelektromobilita.cz.