Automobilový svět bych shrnul slovy jednoho muže z tiskové konference Fight Night Challenge, jehož jméno už jsem zapomněl – boli časy, sú časy, doba sa mení. Auta už nejsou, čím bývala. Dříve šlo o mechanické stroje se složitými spalovacími motory, avšak elektromobily do toho přivezly jednoduchost, jelikož postavit věc na kolech, kterou pohání elektromotor na baterku, je mnohem snazší. Proto vzniklo mnoho nových značek snažících se pohřbít tradiční velikány. Dnes však nechci rozebírat to, jestli jsou elektromobily ekologičtější, rychlejší, pohodlnější nebo chytřejší, podíváme se na úplně něco jiného, jejich fanoušky.

S narůstající popularitou elektromobilů se mění i autíčkáři. Petrolheadi donedávna milovali zvuk mocných motorů, vůni spáleného benzínu nebo jízdu driftem. Užívali si hlavně obratnost v zatáčkách, skvělé podvozky a komunikativní řízení. A světe div se, to už moderní autíčkáře nezajímá. S příchodem elektromobilů přestávají vznikat klasičtí milovníci aut, nahrazují je fandové vozítek na baterky – elektronauti. Ty už z drtivé většiny vůbec nezajímá, jak se auto řídí při rychlé jízdě v zatáčkách, jak dlouho vydrží brzdy při blbnutí, jak dávkovatelný je plyn, jestli řízení přenáší informace o dění pod koly, zda-li umí jezdit bokem a podobě. Jejich revírem jsou města, kde za pomocí rekuperace zachraňují planetu. Obývají i pravé dálniční pruhy, kde je občas musí probliknout nejen 80-letý děda ve Felicii, ale i kamion jedoucí 90 km/h.

Na elektronauty jsem narazil na Facebook skupinách, kde se jich schází tisíce. Je to skoro sekta, která pohrdá každým, kdo má rád spalovací motory. Já tam schytávám kritiku docela pravidelně. Naposled mi někdo vysvětloval, že jet po dálnici 130 km/h je zcela zbytečné, protože budu brzděn provozen a průměrně nepojedu více než 110 km/h, takže proč rovnou nejezdit pomaleji? Solidní hejt jsem dostal za to, že jsem si dovolil zkusit, jak daleko dojede MG4 Electric při průměrné rychlosti 146 km/h. Tady už se to přiostřilo, přičemž jsem začal být kamenován za to, že překračuji maximální povolenou rychlost, čímž ohrožuji jejich rodiny a zasloužil bych si chcípnout, ale ještě před tím by mě měl ošu*at pes. Korunu jsem tomu nasadil, když jsem v testu stejného MG4 napsal, že jde o nejlevnější nové auto, které umí driftovat. Jakmile viděli fotku auta jedoucího driftem, začala se vařit krev. Dozvěděl jsem se, že na pár metrech auto amortizuji více, než jiní za tisíce kilometrů, ale hlavně do ovzduší vypouštím látky, čímž zkracuji život ostatním lidem. Mimochodem, jízda bokem je pro pitomce, kteří mají IQ pod 60. Nakonec jsme se dostali k tomu, že sportovní jezdění a motorsport všeobecně je úplně k ničemu. A takto bych mohl pokračovat snad do nekonečně, protože s každým mým příspěvkem, kde se zmiňuji o elektromobilech, klidně i v kladném slova smyslu, mě lynčují za to, že jsem neekologický hlupák, navíc životu nebezpečný.

Víte, já mám elektromobily docela rád. Na určitý druh použití jsou skvělé, třeba ve městě proti nim klasické spalováky nemají žádnou šanci. Věřím, že s postupem času se objeví i zajímavé sporťáky na baterky, u kterých se aktuální neduhy vychytají a budou použitelné i na track days. Například z Tesly Model S Plaid jsem byl unešený, se Škodou Enyaq se mi jezdilo velmi dobře a MG4 Electric mě okouzlilo nejen příznivou cenou. Samozřejmě, že k elektromobilům, především k vyzdvihování toho, jak jsou ekologické, mám velké výtky, ale o tom až někdy příště. Dnes jsem se chtěl pozastavit pouze nad tím, že vzniká nový druh autíčkářů, elektronauti. Těm my, fosilové, pijeme krev.

Cílem tohoto článku není někoho urážet, spíše jen přivést k zamyšlení. Zároveň nechci všechny fanoušky elektromobilů házet do jednoho pytle, protože se mezi nimi najdou i fajn lidi se zdravými názory. Pokud byste se na elektronauty chtěli podívat sami, navštivte Facebook stránky Majitelé a příznivci elektromobilů v ČR / SK, Elektromobily CZ/SK nebo Elektro auta (elektromobily, EV) vážně i nevážně. CZ/SK.