Hot-hatch je kategorie ostrých kompaktů, praktických aut, která lze používat denně. O víkendu si s nimi navíc užijete oblíbenou okresku či okruh. V 80. letech se staly tak populárními, že začaly vytlačovat klasické sporťáky. V 90. letech měla svůj hot-hatch téměř každá automobilka a z britských sporťáku se stal ohrožený druh. Dnes, kdy na silnicích potkáte nespočet přímých i nepřímých vnuků Golfa GTI či 205 GTI, už jen ztěží narazíte na nástupce čistokrevných hraček typu Austin-Healey, Triumph, TVR, Jensen-Healey apod. Utěšit už vás může snad jen Mazda MX-5 nebo Subaru BRZ z Japonska či jejich odnože Fiat 124 Spider a Toyota GT86. Nicméně je tady ještě jedno auto, poslední přeživší – Lotus Elise. Ten se v provedení Sport 220 pokusí naposled ubránit svůj trůn před nelítostným dobyvatelem – Renaultem Megane R.S. Trophy. Proč naposled? Rok 2020 je totiž posledním, kdy si ho můžete objednat. Téměř s jistotou lze říct, že podobně unikátní stroj už nikdy nevznikne.

O vzhledu se výjimečně asi moc bavit nemusíme. Trophy je svalnaté a agresivně působící auto, docela výrazný kousek. Jenže v doprovodu Elise se na něho podívalo, hmm, asi 0 lidí. Všechnu pozornost na sebe totiž strhává Lotus, který doslova kroutí krky.

Pomalu se dostáváme k první věci, v níž hot-hatche vyčnívají nad klasickými sporťáky – interiér. Už jen nastupování do Elise je porod a pokud nemáte naučenou techniku, budete vypadat jako pitomec. Uvnitř je pouze to nejnutnější, navíc za příplatek. Nicméně ani tak to není žádná sláva, klimatizace s letními pařáky těsně prohrává a ozvučení bych srovnal s kazeťákem z devadesátek. Odkládacích přihrádek moc nenajdete a do kufru dáte maximálně kabelku s čivavou svojí milenky. Naopak Trophy je pětidveřové auto se slušným kufrem, místem pro 5 cestujících a s pohádkovou výbavou.

Pokud s nimi chcete běžně jezdit, tak u Elise musíte být alespoň z části masochista. Tvrdý podvozek se dá vydržet, stejně tak těžké řízení bez posilovače, ale z hluku v kabině se za chvíli zblázníte. Přítelkyně vás bude při vození do práce nenávidět, jestli s vámi tak dlouho zůstane. Pokud byste se za jízdy potřebovali osvěžit, není problém. Při rychlejším dálničním tempu dovnitř fouká a za prudšího deště i zatéká. Trophy je zase přesným opakem – poměrně komfortní a tichý společník, při jehož řízení si můžete klidně dát šlofíka.

Podobně na tom jsou i s rychlostí. Trophy je téměř za každé situace rychlejší. Navíc do něho stačí sednout, nastavit si sedadlo, dát nohu na podlahu a točit volantem. S trochou nadsázky lze říct, že ho k limitu dokáže přiblížit každý trochu zkušenější řidič. Na Elise si musíte zvykat, učit se a zřejmě ani po roce jezdění nebudete tak rychlí jako první jízdu v Trophy.

Tento test se dá ukončit slovy, že chápu, proč hot-hatche vymýtily klasické sporťáky. V reálném světě jsou pro 95 % lidí lepším autem. Zvládají všechno na jedničku a prakticky jim nelze nic vytknout. Jenže to neudělám a musím zamáčknout slzu, že stroje jako Elise přestávají existovat. To auto je tak neskutečně řidičské, požitek vám servíruje po tunách a vy se můžete jen těšit z té mechanické dokonalosti. Podle citu v řízení a komunikativnosti podvozku dokážete přesně odhadnout, jaký den a v kolik hodin byla položena vrstva asfaltu pod vámi. Taky se s ním musíte naučit. Při nesprávném brzdění a nájezdu se dočkáte jen nepříjemné nedotáčivosti. Baví mě učit se s ním přesnější stopu, brzdné body a nájezdové rychlosti. Dokonale rozmístěné pedály s krátkou spojkou jsou pak příkladným receptem na bezchybné meziplyny, což jen doplňuje kovové ťukání kulisy. Jakmile vše zvládnete, můžete si vychutnávat brutální přetížení v zatáčkách a jedno z nejlépe jezdících aut na světě. Do toho ten točivý motor s reakcemi dravé šelmy, který v omezovači klepe jako závodní speciál… Nejde nemilovat.

Nechci tím říct, že Trophy je nuda, i když vedle Elise vlastně trochu je. Umí sice dosahovat rychlostí potlačujících fyzikální zákony. Po ubrání plynu v zatáčce hezky posílá zadek napřed, ale dělá to tak nějak zadarmo. Nevyžaduje schopnosti závodního jezdce. Avšak tím si získává srdce mnohých majitelů, kteří by si ho jinak nekoupili. Taky proto jich jezdí víc než předchůdců. Nabroušený motor má sympatický zvukový projev, dvouspojková převodovka je parádní a natáčení zadních kol v kombinaci se samosvorným diferenciálem funguje znamenitě. Jen pevně umístěná pádla za volantem by mohla být protáhlá níž, občas totiž saháte do prázdna.

Shrňme si to. Trophy je praktičtější, pohodlnější, tišší, rychlejší, levnější a snazší na řízení. Dá se pochopit, že drtivá většina mu dá přednost. Nicméně ani tak mu nemůžu udělit víc než 7 z 10 hvězdiček. To auto je až moc dokonalé a trochu mi v něm schází ta agrese a nekompromisnost předchozí generace. Na druhou stranu je to mnohem lepší daily než předchůdce. V doprovodu Elise působí jako laserová zbraň z budoucnosti vedle humpoláckého Ak-47. Znamená to ale, že je lepším autem? Těžko soudit. Nicméně Elise je více „správné“ auto, kterému musím dát 10 z 10 hvězdiček za jeho jedinečnost. Ale pokud bych měl mít jen jedno auto, asi víte, kde bych skončil. A právě tato přívětivá tvář hot-hatchů zabijí tady ty jednostranně zaměřené „nesmysly“.

Technické parametry

Auto:Renault Megane R.S. TrophyLotus Elise Sport 220
Motor:1798 ccm L4 Turbo1796 ccm L4 Kompresor
Výkon:300 koní při 6000 ot./min.220 koní při 6800 ot./min.
Točivý moment:420 Nm při 2400 ot./min.250 Nm při 4600 ot./min.
Převodovka:6-st. automatická6-st. manuální
Pohon:FWDRWD
Hmotnost:1407 kilogramů914 kilogramů
0-100 km/h:5.9 sekundy4.6 sekundy
Maximální rychlost:254 km/h234 km/h
Průměrná spotřeba:11 litrů9 litrů
Objem kufru:384 litrů110 litrů