Test – Alfa Romeo Giulia Quadrifoglio (automat): Vášnivá Italka

Můžete fandit Britům, Japoncům, Američanům a nebo třeba Němcům, ti všichni vyrábí skvělá auta, ale nenajdete zemi, která by produkovala tolik řidičsky vášnivých aut jako Itálie. „Špageťáci“ jsou mistři oboru – Ferrari, Lamborghini, Maserati, Pagani, no a teď, po necelých 30 letech, se zpátky na vrchol vrací i Alfa Romeo, konečně má zase ostrý sedan s pohonem zadních kol. Už jednou do testu závítala Giulia Quadrifoglio s manuálem a se skořepinami Sparco, přičemž jsem se do ní zamiloval tak moc, že nešlo odmítnout ani kousek s automatem a se základními sedadly. Zcela jistě to bude skvost na kolech, ale mě po této jízdě zajímá, jestli bych si radši pořídil verzi s fofrklackem nebo mnohými opovrhovaným automatem.

Jak už jsem psal dříve, moc nechápu kritiku interiéru, protože jsem seděl prakticky ve všech konkurenčních autech a ostrá Giulia vedle nich rozhodně nezaostává. Pozice za volantem – skvělá, vzhled – slušný, zpracování a materiály – solidní, informační systém a jeho displej – špatné, ve výsledku jediná věc, která se fakt nepovedla. Za zmínku stojí standardní sedadla, umí být komfortní a dobře drží tělo v zatáčkách, ony ty skořepiny vlastně ani nejsou potřeba. K designu karoserie se vracet nebudu, protože je okouzlující takovým způsobem, že vzruší i slepého.

Motor je v dnešním světě přeplňování umělecké dílo. Není to agresor jako řadová šestka 3.0 TwinPower Turbo od BMW, ani hulvát jako 4.0 V8 BiTurbo od Mercedes-AMG. Italské srdce 2.9 V6 Twinscroll Turbo je odvozeno od motoru z Ferrari California T typového označení F154 (jednoduše mu oddělali 2 válce). Jeho 510 koní nastupuje lineárně, nechybí výkonnostní špička, točí 7000  otáček a má bleskurychlou odezvu. Šestiválec udává dechberoucí tempo, dokonce dýchá na záda opravdovým supersportům. Audi R8 V10 Plus akceleruje ze 100 na 200 km/h za 8.3 sekundy a potřebuje k tomu 356 metrů, Giulii to trvá o pouhé půl sekundy dýl a stačí trať o 28 metrů delší, neskutečné! Žebříček časů 100-200 km/h najdete ZDE. Automat řadí rychle a přesně, ale za největší výhodu považuji lepší zvuk. Verze s manuálem zní skvěle, nicméně automat při řazení prská, chraplá a dobublává, což wow efekt posouvá o level dál. Zní jako nafetovaný tygr, kterému není radno zkřížit cestu, tím koncertem mi trochu připomíná Ferrari 488 GTB.

Páni inženýři si zaslouží pochvalu za to, že podvozek Giulie neudělali příliš tvrdý. Díky tomu neodskakuje na nerovnostech a brilantně funguje i na horší okresce, kde má většina konkurentů problémy. Reakce na sebemenší pohyb strmého řízení jsou okamžité, prakticky nikdy se nedočkáte ztráty přilnavosti předních kol a nedotáčivého smyku. V zatáčkách za pomoci dobrého vyvážení působí sebejistě a neutrálně, avšak stačí trochu víc zatopit pod kotlem a okamžitě se krásně veze kontrolovatelným driftem. A víte, jaký bonus podvozek nabízí? Umí být komfortním společníkem do každodenních podmínek, kde potěší i hladce řadící automat.

Alfa Romeo Giulia Quadrifoglio s manuálem je výjimečné auto, na kterém tolik neproděláte a v budoucnu bude určitě cennější. Nicméně to auto není čistokrevný sporťák na víkendy, ale stroj, jenž kombinuje každodenní použitelnost s neuvěřitelnou rychlostí a zábavností. To je hlavní důvod, proč bych volil automat, život ve městech a v otravných kolonách je s ním mnohem příjemnější, navíc si díky němu užijete lepší zvuk. Alfu Romeo Giulia Quadrifoglio s osmistupňovým automatem si dovolím označit za jedno z nejlepších aut na každý den, 10 z 10 hvězdiček.