Legendární BMW M3 E46 už se pomalu stává sběratelským kousekm a spousta motoristických fanoušků do roku 2013 truchlilo, že svět už nikdy neuvidí podobně dokonalé auto. M3 E46 je použitelným GT se sametovým řízením, lehodně znějícím atmosférickým šestiválcem a vyváženým podvozkem, novější generace E92 je sice skvělá, ale těžkopádnější a F82 už není tak pravověrně řidičským strojem, jako spíše šílenou bestií. Jenže v již zmíněný rok 2013 na trh dorazilo menší kupé nazývané řadou 2, které se díky menším rozměrům a celkovému naladění vrátilo do dob E46. My se v dnešním testu podíváme na M240i M-Performance, které je v těsném závěsu za vyzdvihovanou a všemi uznávanou M2.

Z výfuku se ozývá praskání a hlasitý řev, jakoby zrovna někdo natahoval na skřipec lva, akcelerace je srovnatelná s nárazem kamionu do zad a vyvážený podvozek s naprostou jistotou tančí jako ta nejlepší baletka své životní sólo. Sakra to je paráda! V lesích se ozývá řev šestiválce, po ubrání si odfoukne turbo a následuje dlouhé prskání výfuku, poté vykružuji vracečku, v půlce přidávám a s vlčím vytím a vlající zádí upaluji směrem k další rovince, pak zase tahám za levé pádlo, jdu pořádně na neúnávné brzdy a pořád dokola. Nemám slov, tak pekelně dobré auto už jsem dlouho neřídil! Ta jistoto při akceleraci, brzdění i v zatáčkách je vysoká jako u málokterého auta.

Motor je dílem božím, táhne v širokém spektru otáček a s chutí jde po červeném poli, podvozek v doprovodu lepivých pneumatik Pirelli P Zero se drží asfaltu jako komár žíly a já mám jen úsměv na tváři – tomu napomáhají i dlouhé drifty, které má kromě točivého momentu na svědomí i samosvorný diferenciál a dobré rozložení hmotnosti. Převodovka řadí dokonale a zdálo by se, že autu není co vytknout. Jenže to bychom byli na omylu, protože i u tohoto famózní stroje se projevuje neduh moderní doby – elektrické řízení s proměnným převodem. To bohužel neposkytuje žádnou zpětnou vazbu od předních kol a měnící se převod působí zvláštně, občas nevíte, jak zareaguje.

Překvapivá je použitelnost při běžném jezdění, stačí vše nastavit do komfortního režimu a máme zde v rámci mezí přijatelně komfortní kupé na jezdění do práce. Dokonce by mi nevadilo jet ve dvou někam k moři, protože spotřebu lze srazit na 8 litrů a na zadní sedadla a do kufru se toho vejde dostatek. K tomu si přidejte neokoukatelný design agresivní karoserie, útulný interiér s úžasnými sedadly a máte ideálního společníka pro radostné jezdění.

Takže tady máme opravdu dobré auto v podobě M240i, které s paketem M-Performance dostává agresivnější vzhledové doplňky, sportovněji naladěný podvozek a dokonce i samosvorný diferenciál. Jenže vše je za příplatek a cena se vyšplhá tak vysoko, až skoro atakuje M2. Zůstává tak otázkou, zda-li je lepší trochu ušetřit a pořídit si mírně použitelnější M240i M-Performance, nebo přidat a jít pro nabroušenější M2. M240i M-Performance dostává 9 hvězdiček, s lepším řízením by jich bylo 10.

Hodnocení WikiCars

  • skvělý motor s famózním zvukem

  • skvělý podvozek

  • skvělé vyvážení

  • skvělá převodovka

  • méně komunikativní řízení s proměnným převodem

  • po přičtení příplatkové výbavy za podobné peníze koupíte M2

  • pár nic moc plastů v interiéru

Technické parametry

Motor:2998 ccm L6 Turbo
Výkon:345 koní při 5500 ot./min.
Točivý moment:500 Nm při 1520-4500 ot./min.
Převodovka:8-st. automatická Steptronic
Pohon:RWD
Hmotnost:1565 kilogramů
0-100 km/h:4.6 sekund
Maximální rychlost:250 km/h
Průměrná spotřeba:9-13 litrů
Objem kufru:391 litrů