Test – Dodge Challenger SRT 392: Uřvaná coffee kára

Určitě se vám to někdy stalo. Potkali jste holku, která byla překrásná, úžasná, dokonalá. Jenže pod tím nepopsatelným zevnějškem se ukrývala pěkná mrcha, která vše dělala jen pro své pohodlí a na nikom jiném jí nezáleželo. A už vůbec ne na vás, byli jste jí ukradení. Využila jen možnosti dobře se najíst a trochu si užít. A podobné je to i s Challengerem, na první pohled vás vzruší na tři dny dopředu, ale potom si postaví hlavu a bude vás chtít sedřít z kůže, ale je s ním sakra zábava!

Jen se na něho podívejte, je to porno na kolech. Retro křivky doplňují moderní detaily a rozměry karoserie jsou gigantické. Když ho spatříte ve zpětném zrcátku, klidíte se z cesty. Vypadá jako vládce podsvětí, který se rozhodl vytlačit ze silnice každého, kdo okamžitě neuhne. Mohl bych se na něho dívat hodiny.

Oproti starším amerikám je to velký krok kupředu hlavně v interiéru. Samozřejmě se zde stále objevuje pár laciných materiálů a občas si něco vrzne, ale už to není nic, co by lezlo na nervy. Ve výsledku je to docela pěkné a útulné místo k cestování. A ta prostornost, vzdušnost, paráda! Navíc v něm najdete vše, co si umíte představit – propracovaný informační systém, prémiové audio, elektrická sedadla, různé bezpečnostní systémy a podobně.

Ale to hlavní teprve přijde. Stačí stisknout tlačítko a motor se rozbublá jako u starého muscle caru a s každým polechtáním plynu zaprská do výfuku. Při klidném cestování je to lahoda. Díky kvalitnímu odhlučnění slyšíte jen hrubé dunění osmiválce a vše překvapivě doplňuje docela komfortní podvozek. Je to ideální GT na plavbu po klikatých okreskách, na kterých si budete užívat legendární zvuk motoru V8, komfortní podvozek a líbivou krajinu bez rušivých elementů moderních měst.

Napadne-li vás závodit s ostatními sporťáky, okamžitě přestanete, protože při ostré jízdě v zatáčkách Challenger jednoduše nefunguje. Má vysoké těžiště a hmotnost opancéřovaného tanku, takže na okruhovou jízdu to není. Se zapnutou stabilizací je v zatáčkách pomalý a nijak hravý, vypnete-li ji, je pořád docela pomalý, ale nepřekonatelně zábavný! Tančí mu zadek, chová se agresivně, zle a kouše! I když chcete jet čistou stopu, tak to nejde, pořád si chce hrát a blbnout, je jako sjetý puberťák! Řízení sice moc zpětné vazby neposkytuje a ani není nejostřejší, ale drifty se s ním dají snadno korigovat a tento hulvátský styl mu vyloženě sedí. Je to zábava jako v žádném jiném autě. Do toho ten nepopsatelný řev přerostlého V8, který zesměšní zvuk nejednoho evropského supersportu. Zní jako bičovaný medvěd natažený na skřipci, jde z toho husí kůže! A jak jsem napsal, že je v zatáčkách kvůli svojí neohrabanosti pomalý, tak se nebojte, protože vše dohání na rovinkách. Ty doslova žere, uhání po nich jako sprintující tygr honící jelena. Při každém přeřazení, které je mimochodem bleskově rychlé, si odprskne do výfuku a pokračuje dál bez zaváhání. Dokonce i zpřevodování je vynikající. Je to neúnavný vyklizeč levého pruhu dálnic.

Podívám-li se na to z praktického hlediska, není to vlastně žádné z davu vyčnívající auto. Má strašidelně vysokou spotřebu, špatně se s ním parkuje a v zatáčkách mu ujede kdejaký sportovně střižený hatchback. Jenže na všechny tyto věci zapomenete díky naprosto famóznímu zvuku, příjemnému odhlučnění, komfortnímu podvozku, úžasnému vzhledu, rychlosti v přímce a hlavně naprosto zábavnému a šílenému chování, když ho chytnete pod krkem. Je to bůh podsvětí, Hádés, který se snaží zničit celý svět. Nebo taky ta krásná holka, která vás bude většinu času štvát, ale stejně si ji naprosto zamilujete. Za tu cenu je to vážně dobré auto. Dodge Challenger SRT 392 dostává 8 hvězdiček.