Test – Ford Mustang GT 5.0 Convertible: Konečně civilizovaný Mustang

Legendou kulturistiky a akčních filmů je bez pochyb Arnold Schwarzenegger. Odstartoval velkou éru, která pohltila nejednoho člověka. Stejně tak je hvězdou filmových pláten i muscle car Ford Mustang. A Arnoldovi se podobá víc, než by se na první pohled mohlo zdát. Je to nejobdivovanější auto širokou veřejností a nenarazíte na nikoho, kdo by ho neznal. Má svaly, sílu a jedinečný styl.

Karoserie působí štíhle a vysportovaně, není tak zavalitá a oplácaná jako u některých konkurentů. Vypadá vážně skvěle, ale možná by neuškodilo více extravagantnosti. Nicméně zcela jistě se jedná o kus nádherného auta.

Interiér bývá největší slabinou Američanů, ale nové modely už naštěstí dospěly a nevypadají jako dětská hračka z pískoviště. Na výplň dveří a palubní desku jsou použity měkčené plasty a kůže, zpracování je slušné a vše kazí akorát středový tunel z tvrdého a laciného plastu + pár detailů. Zbytek je za cenu jeden milion docela fajn. Sedadla jsou pohodlná, mají přiměřené boční vedení a místa je zde dostatek, akorát vzadu to není žádná sláva. Bohužel informační systém není uživatelsky příliš přívětivý, ale rozmístění ovládacích prvků je rozumné.

Slunce nad hlavou, vítr ve vlasech, bublání osmiválce a pohodová hudba. Jízda je komfortní, převodovka řadí hladce a já si připadám jako ve filmu. Všechno házím za hlavu a s blaženým úsměvem uháním krajinou. Začíná se stmívat, tak natahuji střechu, pouštím rádio, zapínám normální režim a upaluji si to pohodlně směr domov. Na tachometru 130 km/h, americký rock z 80. let nahrazuje moderní rádio a z Mustangu se stává naprosto normální auto. Ve městě není tvrdý a uskákaný, nýbrž komfortní, řízení je lehké, je z něho docela slušný výhled a překvapivě se s ním dobře parkuje. Je to výborné náčiní na svižnou jízdu nahoře bez, kterou si náramně užijete díky hutnému zvuku a obdivuhodné auře, ale může se snadno proměnit v klasickou „krabici“, která vás přepraví z bodu A do bodu B a přetéká výbavou. Kupodivu spotřebu lze srazit pod 10 litrů, ale spíše budete jezdit za 15.

Motor nejenže dobře zní, ale nebrání se vyšším otáčkám a sílou jen oplývá. Nicméně nejlíp je mu v otáčkách nižších. Jedním kouzelným tlačítkem stačí vypnout elektroniku a o zábavu je postaráno. Zřejmě jsem neřídil auto, které by bylo v driftu tak hodné a snadno ovladatelné. S trochou cviku s ním může vyvádět psí kusy i naprostý amatér. Zaujalo mě, jak i se zaplou stabilizací lze poměrně dost vystrčit ten sexy zadek do strany. Trochu při tom zamrzí přeposilované řízení s gumovým odporem. Převodovka řadí přesně a včas, ale změny rychlostních stupňů nejsou nejrychlejší. Při jízdě na hraně pohodlný podvozek připouští mírné náklony karoserie, motor vpředu zapříčiňuje lehkou nedotáčivost a v rychlých pasážích je auto nepříjemně plavné. Jasně, dá se s ním letět sakra rychle, ale jde cítit, že se mu to nelíbí a radši by trochu zvolnilo. Sluší mu svižný styl jízdy a dlouhé rovinky projeté pod plným plynem s dunivým hukotem za zády. A jestli rádi machrujete, s Mustangem to půjde sakra dobře. Ještě pár slov ke zvuku, ten je oproti běžným autům nepochybně dokonalý, ale vedle Camara či Challangera mu něco chybí, nemá takové koule a neježí se mi z něho chlupy na celém těle, škoda.

Je to výjimečné auto, se kterým zaujmete široké okolí, zamilujete si jeho zvuk (i když by mohl být lepší) a možnost jízdy bez střechy, můžete s ním snadno a zábavně lítat dveřmi napřed a k tomu všemu se s ním dá bez problému jezdit každý den do práce. Za ty peníze neznám moc aut, která by byla tak schopná v disciplíně poměr cena/výkon. Jak teda dopadl Ford Mustang GT 5.0 Convertible? 8 hvězdiček.