Amerika v Česku aneb podobnost se Zlínem z 20. let minulého století je větší, než si myslíte

Málokdo dnes ví, že ze Zlína se v 20. letech minulého století stávalo americké město v srdci Evropy. Podobnost s industriálními městy v USA se dochovala dodnes. Architekti se tehdy inspirovali nejen designem, ale i technologickým postupem. Vše má na svědomí Tomáš Baťa a jeho bratr Jan Antonín. Tomáš v letech 1904 až 1913 trávil čas v USA, kde čerpal zkušenosti Henryho Forda. Uchvátila ho hlavně pásová výroba. Tu sám v roce 1927 zavedl ve svojí továrně. Díky tomu dokázal navýšit výrobu bot o 58% s nárůstem zaměstnanců o pouhých 35%. Největší pýchu Zlína si vysnil a nechal postavit jeho sourozenec Jan Antonín, který po Tomášově smrti převzal celou firmu (tragicky zahynul v roce 1932 při letecké havárii). Baťův/Zlínský mrakodrap aneb „Jednadvacítka“ se stavěla v letech 1936 až 1938. S výškou 77.5 metrů šlo o druhou nejvyšší budovou Evropy. Oba bratři obdivovali Ameriku, proto jsem do Zlína vyrazil s jedním z nejlepších aut, které vyrábí automobilka založená mužem, jenž jim byl inspirací – Henry Ford. Dovolte mi vám představit účastníka dnešní recenze, přivítejte Ford Ranger Raptor 3.0 EcoBoost V6 TwinTurbo.

Mezi běžnými auty vypadá jako ozbrojený válečník

Pokud jste samotáři a neradi se ukazujete, na Ranger Raptor rovnou zapomeňte, minimálně na ten v oranžovém laku Code. Mně se Raptor nejvíce líbí v modré barvě Lighting nebo šedých Conquer a Meteor. Dále můžete vybírat z laků oranžová Sedona, stříbrná Aluminium, bílá Arctic a černá Shadow. Ve standardu jsou skvěle svítící Ford Performance LED světlomety s technologií Matrix, které podtrhují celkovou robustnost masky. Kapota totiž menším osobám sahá do výšky ramen. Raptor oproti běžné verzi poznáte nejen podle rozšířených blatníku a vyššího podvozku (světlá výška 283 vs 234 milimetrů), ale i podle masky s nápisem FORD a zadní části s dvojicí koncovek výfuku. Bohužel výdechy na blatnících a kapotě jsou jen na oko, nemají žádnou funkci.

Sedadla jsou inspirována těmi ze stíhačky F-22 Raptor

Protiskluzový práh tady rozhodně není jen pro parádu, protože i se svými 185 centimetry mám problém se bez jeho využití dostat do sedadel, kterým byla inspirací ta ze stíhacího letounu F-22 Raptor. Jsou pohodlná a mají slušné boční vedení. Na opěradle září výrazný nápis Raptor, čemuž sekundují další oranžové doplňky. Připadáte si jako v přerostlé hračce z Kinder vajíčka. Pozice za volantem je na danou kategorii nezvykle sportovní. Parádní je volant, na němž jsou přehledně rozmístěna tlačítka pro ovládání jízdních režimů, tempomatu, palubního počítače a hudby. Velký displej místo klasických budíků má vysoké rozlišení, hezkou grafiku a i za slunečního svitu dobrou viditelnost. Rychle jsem si zvykl na multimediální systém, který zobrazuje 360° kameru, ovládají se přes něho uzávěrky diferenciálů, klimatizace a další funkce. Naštěstí klimatizace si zachovala i klasické otočné ovladače. Dostatek je odkládacích ploch, například do dveří se vejde 1.5 litrová s 0.5 litrovou lahví zároveň. Vzadu se sedí vysoko a vzpřímeně, ale i navzdory tomu je cestování nadprůměrně komfortní. Ve výbavě nechybí moderní vychytávky jako adaptivní tempomat, vyhřívané čelní sklo, sedadla i volant, elektrické nastavování sedadel, zásuvka nebo skvělé audio Bang & Olufsen s 10 reproduktory. Vyzdvihnout si zaslouží zpracování, protože ani při extrémním jezdění terénem, kde by se ostatní auta rozpadla, tady za celou dobu vůbec nic nezavrzalo. Parádním detailem jsou předpřipravená tlačítka na stropu, která můžete využít pro instalaci navijáku, světelné rampy a dalších doplňků.

Ranger Raptor má nosnost jen 652 kilogramů, na tažném utáhne brzděný přívěs o hmotnosti pouze 2.5 tuny

Užitečná hmotnost 652 kilogramů a brzděný přívěs o hmotnosti 2.5 tuny. Pro lajka to může znít fajn, ale v kategorii je to podprůměr. Stejně vybavený a o necelých 150 000 Kč levnější Ranger Platinum s naftovým 3.0 EcoBlue V6 (240 koní/176 kW a 600 Nm) uveze 980 kilogramů a utáhne 3.5 tuny. Navíc ho můžete mít v nižší výbavě Wildtrak, kdy je levnější o více než 220 000 Kč. Líp jsou na tom i všechny nižší výbavy a slabší motorizace, protože uvezou 1032 až 1149 kilogramů a utáhnou 3.4 až 3.5 tuny. Takže pokud chcete Ranger hlavně na práci, Raptor není nejvhodnějším adeptem. Rozměry korby jsou dostačující, v kategorii standard – délka 1544, hloubka 529 a šířka mezi podběhy 1224 milimetrů (mimo podběhy 1584). Nákladová hrana je 860 milimetrů nad zemí a víko unese až 150 kilogramů, oproti jiným pick-upům je velmi lehké. Praktické jsou zásuvky 12V/180W a 230V/400W nebo oka, která udrží až 400 kilogramů. Náš kus má připlacenou elektrickou roletu zakrývající celou plochu. Cena je 1 906 960 Kč (testované auto 1 986 844 Kč). Nejlevnější Ranger XL 2.0 EcoBlue 4WD koupíte za 1 197 900 Kč s daní.

V útrobách skrývá doslova závodní techniku

O pohon se stará 3.0 EcoBoost V6 TwinTurbo, který produkuje výkon 292 koní (215 kW) při 5500 ot./min. a točivý moment 491 Nm při 2300 ot./min. Motor je obdařen systémem anti-lag, který po dobu tří sekund po ubrání plynu udržuje tlak v plnící soustavě, takže reakce na plyn jsou takřka okamžité. Má dostatek síly už od 2000 ot./min. a docela slušně táhne i před omezovačem. Motor je nejen ostrý, ale díky výfuku s aktivní klapkou hodně zvučný. Pokud jste slepí natolik, že tohoto oranžového dinosaura přehlédnete, určitě si všimnete šestiválcového orchestru. S motorem spolupracuje desetistupňová automatická převodovka, která extrémně rychle reaguje na stisk pádel pod volantem, navíc dokáže podržet kvalt v omezovači u 6500 ot./min., což Raptoru může závidět kdejaké sportovní auto. Co je u sériových aut nevídané, je množství zobrazovaných údajů – tlak oleje v motoru, teplota oleje motoru, teplota chladící kapaliny, pln. tepl. sběr. potrubí, teplota převodovky, podtlak/vakuum, přeplňování turba, napětí akumulátoru, poměr vzduch/palivo, teplota nasáv. vzduchu a teplota hlavy válce.

Jak je na tom s dynamikou v přímce? Z 0 na 100 km/h se tento 2478 kilogramový obr rozjede za 7.9 sekund a ze 100 na 180 km/h (elektronicky omezená maximální rychlost) za 21.44 sekund, čímž se řadí na úroveň Škody Superb Scout 2.0 TDI DSG 4×4 190 koní (140 kW). A slušně nejezdí jen v přímce, umí i parádně zatáčet. Nezažil jsem pick-up, který by řezal zatáčky s takovou jistotou jako vrcholný Ranger. Pod plynem návykově utahuje stopu klouzajícím zadkem. Sporťákům sice nestačí, ale většinu běžných aut nechá daleko za sebou i na asfaltu. Limitní jsou až pneumatiky BF Goodrich All-Terrain T/A KO2 285/70 na 17″ discích. Jakmile naprší, stačí voličem na středovém tunelu nastavit pohon zadních kol a máte tady pick-up ochotně jezdící bokem. Je to sranda, rychlá sranda, ale ani tak bych nedokázal odolat pokušení nahrát do něho software z americké verze. Ta není tak svázaná emisními normami, takže může mít výkon 397 koní při 5650 ot./min. a točivý moment 583 Nm při 3500 ot./min. Potenciál motoru tak výrazně převyšuje sériové hodnoty.

Nejlíp se cítí při rychlé jízdě mimo silnice, kde skáče a jezdí bokem

Nejblíže závodním strojům je podvozek. Oproti klasickému Rangeru má zesílený rám a vinuté pružiny na obou nápravách. Adaptivní tlumiče Fox s vnitřním obtokem rozpoznají, že auto letí vzduchem a uzpůsobí tuhost pro ideální dopad. A funguje to neskutečně. Přijíždíme do Offroad klubu Milovice a zprvu jsem opatrný. Jenže Raptor cestičky mezi stepi projíždí tak snadno, že mě nutí přiblížit plynový pedál k podlaze. Stále jedu v režimu RWD, přičemž mi krásně lítá zadek ze strany na stranu. Podvozek efektivně udržuje pneumatiky v kontaktu s podkladem a neuvěřitelně dobře filtruje pekelné nerovnosti, které by většinu SUV poslaly do podsvětí. Před horizontem jsem se pos*al a ubral, ale podruhé ho projíždím pod plným plynem a nestačím se divit. Letím přes metr vysoko a několik metrů daleko, ale netuším o tom. Dopad je tak jemný, že od Raptora by se mohli učit piloti Boeingů 737. Jak moc jsem letěl vzduchem mi ukázal až fotograf Lukáš Suchý (díky za jízdní fotky). Na skoky se však musíte rozjet opravdu rychle, protože v rychlostech, kdy se ostatní offroady vznesou, Raptor stále udržuje kola v kontaktu se zemí.

Přede mnou další rovinka připomínající polní silnici po náletu bombardéru, ale já nemám strach, protože sedím v Raptoru. Projíždím ji rychlostí, která je legální pouze na dálnicích, občas jen na těch německých. Připadám si, jako bych letěl nad povrchem. Když si myslím, že jsem v té rychlosti narazil na překážku, kterou Raptor nezvládne, přičemž nabiju hubu nejen sobě, ale i jemu, zasměje se a přežvýká to s grácií. Zatáčky projíždím dlouhými drifty, ve kterých mám plný kontra a úhel smyku koriguji plynem. To není možné, toto přece nemůže být sériově vyráběný pick-up prodávaný v Evropské unii roku 2023!

Příjemně naladěné je řízení. Má trochu delší převod, ale je přesné a docela těžké, takže si ho užijete. Na poměry kategorie mě mile překvapily brzdy. Jo a mimochodem, zadní diferenciál jde uzamknout i v režimu RWD, takže klouzání na sněhu bude úplná pohádka. Že se tím zničí? Nebojte, protože při vyšších rychlostech se samovolně otevře, v těch nižších zase uzamkne. Pokud se o nic nechcete starat, stačí si vybrat jeden z předvolených režimů, což je často lepší než si auto nastavovat vlastnoručně.

Blíží se náročnější terén, tudíž zapínám pohon všech kol, se kterým Raptor není tak rozevlátý, ale soustředí se na rychlost a čistou stopu. Čtyřkolka má tak širokou škálu nastavení, že ji lze přizpůsobit všem podmínkám. Přede mnou je několik náročných překážek, které zahrnují křížení náprav, šplhání do svahu a přejezdy přes ostré horizonty. K tomu je tady hned několik režimů – Normální, Sportovní, Kluzký povrch, Bahno/vyjeté koleje, Písek, Baja a Jízda po kamenech. Ty pracují s pohonem všech kol, uzávěrkami diferenciálů vpředu a vzadu, ABS, ESP, mapou motoru, tlumiči, převodovkou (má redukci) a dalšími systémy. Pod tlačítko R na volantu si můžete nakonfigurovat individuální nastavení.

Jízdu v těžkém terénu usnadňuje světlá výška 283 milimetrů, nájezdový úhel 31°, přejezdový 24° a odjezdový 27°, navíc zvládá boční náklon až 30°. Brodit se dokáže vodou o hloubce 850 milimetrů. V terénu se tak sice nedokáže vyrovnat králi offroadů, kterým je Land Rover Deffender se vzduchovým podvozkem (světlá výška 290 milimetrů, nájezdový úhel 37.5°, přechodový 27.8°, odjezdový 40° a brodivost 900 milimetrů), ale překonává snad všechny pick-upy dostupné na našem trhu. Ve stísněnějších místech může být problémem akorát malý rejd. Je schopný projet skoro stejné překážky, které zvládl speciálně upravený pick-up Mitsubishi L200 Rock Proof EVO 2 s cenou 1 160 000 Kč + 170 398 Kč za funkční úpravy do terénu. Nápravy kříží s přehledem, síly má dost v každé situaci, takže mu nevadí ani prudká stoupání. Omezující je rozvor 3270 milimetrů, kvůli kterému začne odírat prahy dřív než nedávno testovaný VW Amarok 3.0 TDI V6 v úpravě Delta 4×4 (1 749 458 Kč + více než 500 000 Kč za úpravy) s rozvorem 3097 milimetrů. Tomu však chyběla uzávěrka předního diferenciálu. V tomto směru mělo navrch i zmíněné Mitsubishi s rozvorem 3000 milimetrů. Ale neberte to jako kritiku, protože ani s jedním se v terénu nedalo lítat tak rychle a zábavně jako s Raptorem. Navíc podotýkám, že obě auta byla značně upravená a Ford je sériový. Nepřekonatelný je taky fakt, že s Raptorem můžete blbnout jako šílenci celý den, přičemž ani jednou nedá najevo, že by se mu něco nelíbilo. A to se o žádném jiném pick-upu na našem trhu říct nedá.

Příjemný společník na každodenní jezdění, když vlastníte benzinku

Když se ve vás ten desetiletý kluk uklidní a začnete být zase dospělí, oceníte i civilní stránku. Světe div se, při běžném jezdění je to pohodář. Z auta je parádní výhled, posádku si hýčká bohatá výbava, sedadla jsou komfortní a odhlučnění je překvapivě kvalitní. S jistotou drží směr i při maximální rychlosti 180 km/h, u čehož je stále nečekaně tichý. Podvozek patří k tomu nejpohodlnějšímu, co umí svět pick-upů nabídnout. Řekl bych, že nemá daleko do SUV. Sympaticky je naladěný asistent jízdy v pruzích, kdy se Ranger drží uprostřed jízdního pruhu a jemně zatáčí. Jestli se bojíte parkování, pomůže asistent, ten bez problému zaparkuje automaticky.

Za mínus považuji deset převodových stupňů. Je to moc a převodovka občas váhá. Nejlepší není ani samotný volič automatu, protože jednotlivé režimy jsou blízko u sebe, takže místo R tam vždy skočí P. Pojistku má neergonomicky umístěnou na přední části. Pro někoho může být hororová spotřeba, ale zas takový průšvih to není. Když budete dovádět mimo silnice, dostanete se na 30 l/100 km, při normální jízdě městem si vezme do 14 litrů, okresky umí pod 12 litrů a předpisová dálniční jízda znamená spotřebu zhruba 14 litrů. Při svižnějším jezdění počítejte se 17 až 20 litry. Já jsem s Raptorem najezdil přes 1200 kilometrů, kdy jsem ho využíval ve městě, cestoval po dálnici do Zlína a navštívil Offroad klub Milovice. Auto jsem po dobu zápůjčky nešetřil a užíval si ho plnými doušky, cestou necestou. Výsledkem byla spotřeba 17 l/100 km. To není špatné na 2.5 tunový offroad s aerodynamikou baráku, terénními pneumatikami a třílitrovým šestiválcem s dvojicí turbodmychadel.

V čem se Ford Ranger Raptor podobá Lotusu Elise Cup 250?

Ve stejném týdnu jsem se projel s Lotusem Elise Cup 250, který je závodním autem na běžné silnice. Váží 931 kilogramů a jeho 1.8-litrový čtyřválec s kompresorem produkuje 246 koní výkonu při 7200 ot./min. a 250 Nm točivého momentu při 3500-7000 ot./min. K tomu má šestistupňový manuál a pohon zadních kol. Naopak mu chybí posilovač řízení (díky bohu). Jezdí jako motokára, na závodním okruhu si ho užijete absolutně, řidičtější auto jsem nezažil. A to stejné platí pro Ranger Raptor, akorát ten je uzpůsoben pro závodní jízdu v terénu. Na první pohled jsou to sice úplně odlišná auta, ale jejich závodní rodokmen je spojuje víc než dost. S jedním můžete odjet vytrvalostní závod na Nürburgringu, s druhým Rallye Dakar. Pokud bych si měl vybrat dvě auta, kterými budu jezdit do konce života, byla by to tato dvojice. Jen mi k tomu prosím dejte tu benzinku.

Ranger Raptor dostál svému jménu, patří na vrchol potravního řetězce

Když auto pojmenujete slovním spojení Ranger Raptor, musíte si být opravdu jistí tím, že vyrábíte výjimečný stroj. A Fordu se to povedlo, vlastně víc než to. Ranger Raptor je tak bláznivý, že ho řadím na absolutní vrchol. Na nezpevněných cestách jsem se bavil víc než se supersporty na okruhu. Jezdí bokem, skáče, řve, má dobré řízení, pohotově reaguje na plyn a po stisknutí pádla přeřadí rychleji než kdejaký sporťák. Navíc potěší útulným interiérem, povedenými sedadly i volantem a kvalitním audiem. Jde o jediné sériové auto na našem trhu, se kterým můžete odjet Rallye Dakar. Že je to nesmysl? Kdepak. Ford Performance s mírně upraveným Raptorem vyrazil na závod Baja 1000, což je jeden z nejnáročnějších offroad závodů planety.

Nedostatky? Otravný volič automatické převodovky, která má moc převodových stupňů. Taky to není tak dobrý pracant jako běžné verze, navíc má špatný rejd. Jinak mě nic nenapadá.

Hodnocení už je všem jasné. Pravděpodobně jde o nejzábavnější pick-up planety, kterému může zatopit snad jen dvojice Ford F-150 Raptor R a Dodge RAM 1500 TRX. Jestli si říkáte, že cena skoro 2 000 000 Kč je vysoká, nepochopili jste smysl Raptora, on by si totiž obhájil i vyšší částku. Zřejmě se právě díváte na nejlepší auto, jaké jsem v životě řídil. 10 z 10 hvězdiček je málo.

Za havarijní pojištění Mach-E děkuji Michalovi Veselému, který se pojišťování vozidel věnuje už od roku 2005. Hledáte-li kvalitní pojištění za rozumné peníze, určitě se mu ozvěte. Třeba na facebooku, kde se s Vámi rád pobaví.