Test – Mercedes-Benz E 320 C124: Sametový šestiválec a převodovka „naopak“

Staré Mercedesy jsou považovány za nejspolehlivější auta planety. Největší podíl na této legendě má jednoznačně model s označením 124, který vznikl v mnoha působivých verzích. Naftové kombíky jsou takřka nesmrtelnými pracanty, sedany se do historie zapsaly jako nepřekonatelné taxíky, E 500 patří mezi nejrychlejší limuzíny a šestiválcové kupé je stylovým autem na pohodové výlety. Poslední zmíněný právě stojí přede mnou, dost možná v té nejpřitažlivější variantě. Jde o E 320 C124 s řadovým šestiválcem o objemu 3.2 litru, který je kombinovaný s vzácným manuálem Getrag, známým především z ostrých W201 190 E Cosworth.

Karoserie se nese v duchu jednoduchosti, zaujmou dnes již legendární hranaté tvary a nelze si nevšimnout absence B sloupků, což oslní hlavně se staženými okny. Zadní části dominují charakteristická světla s žebrováním.

Prostorný interiér je složen pouze z kvalitních materiálů, mezi nimiž nechybí dřevo, měkčené plasty nebo příjemná kůže. Sedí se v komfortních křeslech, která odfiltrují vše, co náhodou nezvládne kolébavý podvozek. Místo volantu se zde nachází kormidlo a ovladače stahování oken se zabydlely na středovém panelu. Celkově jde o útulné místo k trávení dlouhých chvil, posádku nic neruší a panuje tu uklidňující atmosféra.

Řadový šestiválec chytá na první otočení klíčem a usazuje se na klidném volnoběhu. Z té kultivovanosti by si mohly vzít příklad i některé moderní motory z prémiových řad. Do kabiny nepronikají žádné zvuky ani vibrace, jen při vytočení lze slyšet líbezný a hutný zpěv šesti hrnců. Nicméně točivého momentu je k dispozici dostatek už od 2000 otáček, takže není potřeba podřazovat a stačí se nechat vést na vlně jemně nastupujícího krouťáku. Motorovému klidu sekunduje absolutně flegmatický podvozek. Je mu zcela fuk, jestli přejedete kanál, díru nebo zpomalovací práh, vše vyžehlí s grácií a posádku nechává nerušeně odpočívat. Jízdu bych přirovnal k plavbě luxusní jachtou, vnímáte akorát pohupování a lehké hučení karoserii obtékajícího vzduchu. Samotné odhlučnění se vyrovná mnohým vozům střední třídy moderní doby, za to si tento dědek v důchodu zaslouží pochvalu, co pochvalu, rovnou vyznamenání!

S agregátem je propojený pětistupňový manuál Getrag, který se proslavil ve sportovních sedanech 190 E 2.3 a 2.5 16V.  Známý je především pro svou obrácenou kulisu řazení, zpátečka je místo jedničky, jednička místo dvojky, dvojka místo trojky, trojka místo čtyřky a tak dále. Zprvu se na semaforech budete omylem rozjíždět dozadu, ale časem jde o jedinečné zpestření jízdy. Hodí se to hlavně při svižnější projížďce, kdy máte nejčastěji zařazenou dvojku a trojku, takže kvalty jsou hezky naproti sobě. A že motoru dynamická jízda v přímce sluší. Jeho 220 koní za sametového zpěvu nastupuje lineárně a s každou otáčkou jich na zadní kola cválá čím dál víc. Samotný zátah je úctyhodný, na tento test jsem přijel novou Octavií RS TDI 4×4, a ta v pružném zrychlení vůbec nestačila, i když jde o moderní a mezi běžnými auty výkonný kousek. Takže na šestiválcovou 124 si s tou vaší ekoškatulí moc nedovolujte. 

Už je vám asi jasné, že v zatáčkách to nebude žádná sláva, za což může měkké a na komfort zaměřené odpružení. Auto sice drží čistou stopu, ale výrazně se naklání a dává najevo, že se mu to nelíbí. Radši by pohodlně plulo cestovní rychlostí 180 km/h po nekonečné dálnici.

Víte, co se mi na E 320 C124 líbí nejvíc? Nesnaží se umět všechno, a proto dokonale zvládá jedinou věc, tou je ničím nerušená jízda za všech okolností. Stylově vypadá, má výtečný šestiválec, výjimečnou manuální převodovku, podvozek je pohodlný a zpracování kvalitní. Určitě byste mu mohli pár drobností vytknout, ale na to já kašlu, z mého pohledu jde o 10 hvězdičkové auto, baví mě s ním proplouvat krajinou a užívat si pohodového života.