Kodiaq v nové generaci rozhodně není novým autem. To hlavní, tedy velikost a pohodlí, zůstává zachováno. Ani testovaná motorizace není žádnou novinkou, jen není moc častá, Kodiaq s benzínovým dvoulitrem je tak trochu jednorožec. Proč tomu tak je? Nejspíš je to z toho důvodu, že naftový motor není o moc dražší a spotřebu nabídne nižší, zvláště v nové generaci Evo. Pro někoho však tento benzínový motor může mít velký smysl, o tom ale až později, teď se pojďme podívat na vzhled a novinky.

Změn je víc, než si myslíte

Na první pohled se to možná nezdá, ale modernizace se dotkla vzhledu dost. Ne nějak výrazně, ale pokud postavíte obě generace vedle sebe, rozdílu si hned všimnete. Jeden můj kamarád říká, že modernizace u nových aut probíhají tak, že kde byla rovná linka, tam se udělá zahnutá a obráceně. Je fakt, že něco podobného se stalo i zde.

Výhodou v mých očích je to, že Kodiaq nevypadal zastarale. A tak mu i drobný facelift naprosto stačí. Ve výbavě Sportline bych se nebál říct, že je to opravdu moc hezké auto! Zadní světla již nemají blinkry koncentrované ve velkých obdélnících, ale jsou moderní a dynamické. Denní svícení v předních světlech nabídne nový tvar a dokáže zastat i úlohu blinkru, kdy se změní z bílé na oranžovou.

Pod povrchem jsou další změny – inteligence! Ta se u zadních svítilen projevuje tím stylem, že umí opravdu moc hezky pozdravit řidiče. Postupně se rozsvítí ve dvou fázích. Jasně, řidič to nevidí, protože na dálku už téměř nikdo neodemyká, ale pro ostatní je to hezká podívaná.

Matrix už i v Kodiaqu

Přední světla vás nijak vesele vítat nebudou. Prostě se jen rozsvítí. Ale když už pojedete, tak dokáží divy díky tomu, že jsou to nově matrixová světla. To znamená, že se dálková umí vyhýbat. To již známe například z Octavie, takže si Kodiaq trochu počkal. Na druhou stranu je systém opravdu vychytaný a zvládá fungovat dobře rychle, takže nehrozí, že někoho oslníte. Pokud tedy neberu v potaz situaci, kdy je druhé auto za horizontem, pak ale jakákoliv automatika (a ruku na srdce, i řidič) nestíhá.

Mojí oblíbenou částí u aut jsou světla a audiosystém. Zatímco světla jsou důležitá pro bezpečnou jízdu, audiosystém umí cestu zpříjemnit, nebo také pěkně otrávit. Zde to není ten druhý případ. Nově najdete ve dveřích další reproduktory a sice dříve Kodiaq nehrál nijak špatně, ale nyní je to o poznání lepší. Na můj vkus jsou jen reproduktory ve dveřích až moc výrazné. Ne zvukově, ale vzhledově.

Zadní místa opravdu jen nouzová

Jinak je to vlastně starý známý. Sedmimístná konfigurace nenabídne obří kufr a ani moc místa pro cestující v třetí řadě, ale jako nouzové řešení je rozhodně lepší zadní dvě sedačky mít, než nechat pasažéry čekat u silnice. V takovém případě jim bude celkem jedno, že nad hlavou nemají místo a pokud se ti před nimi neposunou dopředu, tak jejich čéšky budou trpět.

Po sklopení třetí řady je to ale ten Kodiaq, jakého zákazníci očekávají. Obří zavazadlový prostor a plno místa naprosto všude. V mé výbavě byla dokonce i deka z originálního příslušenství. Nejdříve jsem si nebyl jistý, proč tam je, ale pak jsem někam jel a potřeboval jsem i pracovat. Zajel jsem mimo civilizaci, roztáhl panoramatické střešní okno, sedl si dozadu, sklopil loketní opěrku a žasl jsem, jak je to pohodlné. Cestovat vzadu musí být prostě radost. Navíc se dají boky hlavových opěrek vyklopit, takže usínajícímu pasažérovi nepadá hlava. Ta deka se prostě hodí.

Cestující vpředu mají také plno místa, nově si ale mohou dopřát i ergonomické sedačky. To je nesmírně praktická věc pro ty, kteří cestují na dlouhé trasy a v autě denně sedí plno hodin. Nebo pro ty, kteří mají problémy se zády. S těmito sedačkami přišla už Octavia a mě to přijde jako super věc. Možná je využije jen pár lidí, pro ně ale budou hodně důležité.

Měj se krásně, naftové bi-turbo

V nabídce motorů došlo k výrazné změně, která se však netýká běžných modelů, ale sportovněji střiženého RS. To totiž přišlo o naftové bi-turbo a dostalo benzínový motor. Já vím, pro mnohé bylo spojení SUV a RS nemyslitelné. A SUV, RS a TDI už naprosto proti všemu správnému. Ono to auto ale fungovalo výborně. Můžeme mít výhrady k označení RS, ale samotný motor měl v Kodiaqu své místo. Tomu je však konec, bi-turbo už pod kapotou nenajdete v žádné verzi. RS má nově benzínový dvoulitr o 245 koních. Ten je tedy silnější a zároveň o nějakých 60 kilogramů lehčí, takže pro sportovnější jízdu rozhodně dobrá volba. Jen škoda toho naftového motoru…

Na výběr jsou ale pořád dva naftové motory, oba dvoulitry. Jeden s výkonem 150 koní a druhý s rovnými 200 koňmi. Pro fanoušky benzínu je zde pak 1,5 TSI se 150 koňmi, 2.0 TSI se 190 a pak vrcholné TSI pro verzi RS s 245 koňmi.

Já měl vlastně zlatou střední cestu. Proč? Protože nabídne více výkonu, než základní jednapětka a zároveň stojí méně, než podobně výkonný naftový motor. Navíc má pohon všech kol, což je věc menšímu motoru zapovězena.

Pohodový charakter auta

A proč tedy vybrat tento motor? Kvůli jeho sametovosti. Až mě překvapilo, jak pohodová jízda s Kodiaqem může být. Motor není žádný dravec, rozhodně ne na jakýkoliv jiný, než sportovní režim. Ale to je v pořádku. Auto je totiž úplně tiché a jen si tak pluje krajinou. Klidně rychle, ale pohodově. Ve spojení s adaptivním podvozkem, který umí téměř kouzlit, je to prostě radost.

Jenže pak je tu ta praktická stránka – cena a spotřeba. Začnu spotřebou, tu jsem měl na vrchní hranici udávané, tedy nějakých 8,5 l/100 km. V tom je naftový motor lepší. No a cenově je rozdíl 60 tisíc. Za tyto peníze dostanete menší spotřebu, více výkonu a vyšší točivý moment. Já nejsem žádný odpůrce naftových motorů, takže bych šel do TDI. Pokud vy však ano, tak benzínový dvoulitr je skvělá volba.

Autor: Tomáš Devera

Tomáš je fotograf zaměřující se na focení automobilů o kterých taky píše, především recenze nových ale i ojetých vozů.  Je rovněž zakladatelem a šéfredaktorem magazínu Roadblog.