Test – Škoda Superb III Kombi 2.0 TSI 4×4 DSG Sportline APR Stage II (400 koní): Táta na steroidech

Škoda Superb III Kombi 2.0 TSI 4×4 DSG Sportline je dle mého názoru nejlepší Škodovkou. Umí být svižný, komfortní, dobře vypadá a nabízí nadprůměrně prostornou kabinu. Jenže za ty peníze (s nějakou normální výbavou přes 1 300 000 Kč) by si člověk dokázal představit trochu precizněji odvedenou práci. Z motoru tak nějak cítíte, že by zvládl víc a podvozek je v krajních podmínkách nejistý. A právě proto je fajn nechat si ho lehce doladit, třeba u Autowerks. Testovaný exemplář dostal APR Stage 2 úpravu, což mimo software zahrnuje sportovní sání a svod výfuku se sportovním katalyzátorem. Tomu sekunduje upravený software DSG převodovky a lepší brzdy se šestipístkovými třmeny, které se schovávají za lehkými 20 palcovými kovanými koly, vše od APR. O zlepšení jízdních vlastností se postaraly sportovní pružiny od ST Suspensions. Tak pojďme zjistit, jak takto dotažený kousek jezdí!

Designově nebylo třeba nic měnit. Dravý vzhled nyní ještě zvýrazňují jedinečná kola, větší brzdy, nižší světlá výška a působivá Velvet metalíza. Já si nemám na co stěžovat, to auto se mi líbí a i když jde o mainstream z Mladé Boleslavi, leckdo se za ním otočí.

Uvnitř je dostatek místa ve všech směrech, na zadních sedadlech doslova pohádkově, ovládací prvky jsou šikovně rozmístěné a materiály až na pár obyčejných plastů fajn. Pozastavil bych se však nad jedním velkým plusem, ale i mínusem. Za klad považuji solidní sedadla á la Octavia III RS, která potěší komfortem a dobrým držením těla. Zápor? Informační systém, respektive jeho displej, softwarově žádný problém, ale ta dotyková tlačítka na levé straně nenávidím, za jízdy se do nich nedá trefit, zlatý „analogový“ předfacelift.

Při běžném jezdění jde o zcela normální Superb, jen trochu tužší. To znamená, že s přehledem žehlí většinu nerovností, je kultivovaný a přívětivý na dlouhých cestách. Líbí se mi, že většina koncernových aut se chová stejně, ničím vás neotravují, jen sednete za volant a okamžitě je máte v ruce, na nic si nemusíte zvykat.

Ale kvůli tomu tady nejste, že? Vás zajímá, jak si povede při dynamické jízdě. A hned zprvu bych rád vyvrátil jednu věc, nejde o sportovní auto, které by rádo drtilo zakroucené okresky a prohánělo prémiové dravce. Můžete ho zatlačit na limit, bude hodně rychlé, ale nelíbí se mu to, na první dva převodové stupně si občas lehce hrábnou přední kola a podvozek má nedotáčivé tendence. Zlepšení se projevuje větší jistotou v zatáčkách a na brzdách. Sluší mu jízda na takových 80 % možností, kdy si při vysokých rychlostech zachovává neutrální tvář a slušnou dávku komfortu. A to berme jako výhodu, protože být to auto skvělé při dobývání zatáček, stane se horším při normální jízdě, což je jeho hlavním posláním.

Nejlepší je na dálnicích a rychlých okreskách s táhlými zatáčkami. Tam se dá plně využít potenciál turbem nadopovaného čtyřválce 2.0 TSI, který je schopný vypustit zhruba 400 koní výkonu a 500 Nm točivého momentu. Síla putuje na všechna kola přes připojovatelný pohon zadních kol Haldex (preferuje přední kola) a šestistupňový (později sedmi) automat DSG. To stačí k tomu, aby se odrazil z 0 na 100 km/h za 4.5 sekundy, ze 100 na 200 km/h za 12 sekund a maximální rychlost výrazně překročila 250 km/h. Tím pádem si můžete být jistí, že na silnici nepotkáte moc aut, která vám budou stačit. Projev motoru si zaslouží pochvalu, výkon nastupuje lineárně, přičemž největší stádo koní přibíhá za hranicí 3000 otáček, chuť táhnout kupodivu neztrácí ani ve vyšších otáčkách a nedělá mu problém podívat se do červeného pole za 6500. Už sériově dobrý motor teď působí ostřeji a agresivněji, jako by měl větší hlad, avšak spotřeba se stále pohybuje okolo 9 litrů v průměru. Převodovka řadí hladce a velice rychle, občasné cuknutí při popojíždění je součástí dvouspojek, takže se nad tím dá mávnout rukou.

Jak je na tom z řidičské stránky už asi moc rozebírat nemusím, jelikož se nijak neliší od série. Řízení je v komfortu přeposilované, ve sportovním režimu uměle tuhé, ale na oplátku hezky rychlé a přesné. Na ostré brzdy to chce jemně a adaptivní podvozek v jakémkoliv režimu spíše zajišťuje pohodlí, než aby přenášel informace přes sedadlo řidiče. Prostě rodinná, chcete-li manažerská kára, která za to umí pořádně vzít a je skvělým parťákem do každé situace.

Škoda Superb III Kombi 2.0 TSI 4×4 DSG Sportline se v této „decentní“ úpravě stává nejlepší Škodovkou, jakou jsem doposud řídil. Rychlost v přímce mu nechybí v žádné situaci, je ovladatelnější, líp brzdí a celkově působí dospěleji. Stačí vylepšit pár detailů a hned máte mnohem zajímavější auto, dávám 8 z 10 hvězdiček.