Toyota Corolla je velkou automobilovou legendou. Vyrábí se už od roku 1966, přičemž vzniklo celkem 12 generací. S více než 50 miliony prodanými kusy jde o nejprodávanější auto světa. Do dnešní recenze přijela poslední generace, která se prodává už poměrně dlouhých 6 let, facelift proběhl v roce 2022 po 4 letech výroby. To znamená, že už nejde o žádného mlaďocha, což nemění nic na tom, že konkurence mládne a v Toyotě se musí hodně snažit, aby si ukousli svůj podíl na trhu. Navíc není levným autem, základní kombík Touring Sports ve výbavě Comfort s motorem 1.8 Hybrid startuje na 777 900 Kč, testovaný GR SPORT 2.0 Hybrid nekoupíte pod 1 019 400 Kč, s takřka všemi příplatky stojí 1 069 400 Kč. Dává za tyto peníze smysl? To zjistíme v dnešní recenzi.

12. generace Corolly vůbec nestárne.

Corolla jako by vůbec nestárla, je to elegantní a docela reprezentativní kombík. Velmi jí sluší dvoubarevné provedení Šedá Dynamic s černou střechou, což doplňují různé sportovní detaily a 18″ kola. Mimořádně slušívá jsou LED světla, nicméně ta svítí přinejlepším průměrně, navíc nemají Matrix LED technologii, což je v této cenové relaci škoda.

Corolla ve výbavovém stupni GR SPORT má úžasná sedadla, kterým to však trochu kazí omezený rozsah nastavení volantu.

Uvnitř si nemůžu vynachválit především dokonalá sedadla, za která by se nemusel stydět ani čistokrevný sporťák. Jsou pohodlná a skvěle drží tělo v zatáčkách. Celé to trochu kazí jen nemožnost více přisunout volant, kvůli čemuž se nedá najít úplně ideální pozice za volantem. Ovládání většiny systémů je docela intuitivní, ale trochu ospalejší je infotainment, ten nepotěší ani parkovací kamerou s bídným rozlišením. Líbilo by se mi i kvalitnější ozvučení – lze připlatit JBL. Lidem menšího vzrůstu může vadit vysoký 10.5″ displej, který mám já se svými 185 centimetry zarovnaný se spodní hranou okna. Pokud jste nižší a míváte sedadlo dole, z výhledu nebudete nadšení. Dalším drobným failem je umístění ovladačů pro vyhřívání sedadel. Skoro pokaždé, když si mobil dáváte na k tomu určené místo, omylem si zapnete výhřev. Prostoru vpředu je dostatek, ale uvítal bych větší přihrádku ve dveřích. Stěžovat by si mohly i osoby nad 185 centimetrů jedoucí vzadu, bude jim scházet místo nad hlavou. Kufr má slušný objem 581 litrů, po sklopení sedadel 1591 litrů. Kvalita zpracování? Solidní.

Podvozek nerovnosti filtruje tak dobře, že si na chleba namaže většinu konkurence.

Hned po prvních kilometrech jsem věděl, že hlavním důvodem ke koupi bude skvěle naladěný podvozek. Ten výborně filtruje nerovnosti, ale zároveň působí hezky vyváženě a poskytuje dostatek stability při rychlé jízdě. Při svižnějším stylu uvítáte i lehké a přesné řízení. Řídí se tak snadno, že jsem to u jiného auta asi nezažil. Co za to může? Mimo jiné i víceprvková náprava, kterou mají všechny verze – konkurenti učte se! Jako bonus se při rychlé jízdě dobře dávkují brzdy. Škoda jen, že nejde deaktivovat ESP.

Toyota dlouhá léta ukazuje, že dělá jedny z nejlepších hybridů, po městě umí jezdit za 4-5 l/100 km.

Velkou pochvalu si zaslouží i pohonné ústrojí, přesněji pátá generace hybridního pohonu (Toyota tento pohon vylepšuje už od roku 1997 – první Prius). Je mnohem kultivovanější než bývalo u podobných hybridů zvykem, při předpisové jízdě se takřka nedočkáte zbytečného vytáčení motoru, e-CVT je naladěno velmi příjemně. Trochu hlučnější je pouze při prudké akceleraci, na dálnici je ale otravnější spíše hluk od kol. Ve městě se často pohybuje v čistě elektrickém režimu, přičemž síla a lineární zátah elektromotoru je znát neustále. Když už se rozvášníte, což vám parádní podvozek rád dovolí, můžete se těšit na solidní dynamiku. Dokonce ani reakce na plyn není špatná, co se hybridů s tímto typem převodovky rýče, při rychlejším stylu jízdy si stačí podřazovat levým pádlem, aby byl neustále k dispozici dostatek výkonu. Mimochodem, elektromotor disponuje výkonem 113 koní a točivým momentem 205 Nm, zatímco spalovací motor dává 152 koní při 6000 ot./min. a 190 Nm při 4400-5200 ot./min., kombinovaný výkon činí 196 koní. Bohužel Toyota mlží, jakou kapacitu má baterie. Zrychlení z 0 na 100 km/h? 7.7 sekundy. Má to i nevýhody? Ano, obzvláště v pomalejších pasážích, kdy při prudké akceleraci pod návalem točivého momentu elektromotoru neustále hrabe vnitřní kolo. To vás nejen zpomalí, ale taky to bude likvidovat pneumatiky. Spotřeba? Okresky umí za 4 l/100 km, města pod 5 l/100 km a dálnice do 6.5 l/100 km. V tomto směru mu stěží konkurují i naftové motory.

Není nejmladším ani nejlevnějším modelem z nabídky, ale stále jde o jedno z nejlepších aut v kategorii.

Sice není nejmladší, ale stále patří mezi ta nejlepší auta v kategorii. Co se komfortu týče, konkurenci strčí do kapsy, až na výjimky je bezkonkurenční i spotřeba. Navíc solidně zatáčí a příjemně se řídí. I když není nejlevnější, svou cenu si obhájit dokáže, je to kus poctivého auta, což většina ostatních může jen tiše závidět. Dalším bonusem je, že hybridy od Toyoty patří mezi ty nejspolehlivější. Odvézt si může 8.5 z 10 hvězdiček.

Seznam všech testovaných aut s hodnocením 1 až 10