Je spousta zarytých fanoušků jednotlivých značek, kteří ani netuší, že jejich oblíbená automobilka spolupracuje s tou, kterou v lásce nemají. To se u někoho zřejmě děje i v případě vozů Ford Ranger a Volkswagen Amarok. Zatímco první generace Amaroku (2010-2022) byla dílem německého koncernu, druhá už je tak trochu nevlastním dítětem. Techniku totiž sdílí s Fordem Ranger. A pokud se zarytí fanoušci VW po přečtení této informace zděsili, můžou se zase uklidnit, protože to byl skvělý krok. Ford Ranger (T6) druhé generace nejenže je nejprodávanějším pick-upem v Evropě, ale i úchvatně jezdí, je to můj oblíbený pick-up. Povedlo se i Volkswagenu ze stejné technicky vyždímat maximum? To zjistíme v recenzi VW Amarok Life 2.0 TDI.

Nebudí respekt jako Ford Ranger, ale patří mezi ty reprezentativnější pick-upy.

Z “evropských“ pick-upů je nejlíbivější nový Ranger, který se vzhlédnul ve větším bráchovi F-150. Pokud chcete pick-up mimo jiné i kvůli stylu, s ostatními je to těžké. Isuzu D-Max vypadá fajn, ale o zrovna reprezentativní značku nejde, Toyota Hilux kolem sebe má zajímavou auru nesmrtelnosti, ale vyloženě krasavec to není. Někde na půl cesty pak je Mercedes-Benz třídy X nebo Volkswagen Amarok. Amarok zaujme mohutnou maskou, na níž navazuje ostře řezaná kapota, kterou dává jasně najevo, že je nevlastním bráchou konkurenčního Fordu. Plusem je, že dokáže zaujmout i v druhé nejnižší výbavě Life a užitkové bílé barvě.

Interiér je útulný a funkční, kazí mu to jen ovládání klimatizace.

Uvnitř potěší příjemná sedadla se slušným bočním vedením, do rukou padnoucí volant i dobře rozmístěné ovládací prvky. Dokonce i infotainment s dotykovou obrazovkou je fajn, teda až na ovládání klimatizace, které je v něm umístěné, ta je v této výbavě manuální. Displej místo klasických budíků je jednoduchý a nelze ho individuálně konfigurovat, ale to mi nevadí. Vyzdvihnout si zaslouží celková prostornost kabiny a velké množství odkládacích ploch, těm to kazí akorát stísněnější přihrádky ve dveřích. Dostatek místa je i vzadu, kde se na poměry pick-upů pohodlně sedí.

Co si budeme nalhávat, všechny pick-upy jsou skvělými offroady, rozdíly poznáte až v extrémním terénu.

Připadá mi, že u většiny pick-upů píšu to stejné. Jde o velmi schopná terénní auta, která většinou potrápí akorát dlouhý zadní převis. Je fakt těžké je porovnávat, obzvláště, nejsou-li na daném místě totožné podmínky. Nedávno jsem však v Hummer Centru testoval i Toyotu Hilux, pršelo a areál byl doslova utopen v blátě. I tak jsem byl z Hiluxu nadšený o trochu víc než z Amaroku, přesvědčil mě o tom, že jde o jeden z nejschopnějších pick-upů. Amarok měl štěstí, že až na pár kaluží bylo sucho, takže se nikde výrazněji netrápil, ale o něco dříve škrtal břichem. Světlá výška čítá 235 milimetrů, nájezdový úhel 30°, přechodový 21° a odjezdový 26° (bez tažného zařízení), boční náklon může být slušných 25°, s křížením náprav pomůže uzávěrka zadního diferenciálu, samozřejmostí je redukční převodovka. I když v tomto směru ve většině aspektech za Hiluxem zaostává, v jednom ho poráží, umí se brodit hloubkou až 800 milimetrů (o 100 více). V porovnání s ostatními pick-upy je na tom průměrně, což pro 99.9% potenciálních kupců znamená víc než dostatečně, Amarok zvládne víc než já a většina jeho řidičů.

Uveze 974 kilogramů, utáhne 3.5 tuny a jako bonus má rozměrnou korbu s lehkým víkem.

Když už jsme u těch dovedností, u pick-upu velmi podstatnou hodnotou je maximální provozní zatížení, které u této specifikace činí 974 kilogramů. Korba má rozměry 162 centimetrů na délku, 52 na výšku a 158 na šířku, mezi podběhy 123. Úchyty udrží až 400 kilogramů. Parádní je lehké víko, to zvednete jedním prstem, krása po nedávno testovaném Hiluxu, jenž neměl příplatkové vzpěry. Utáhne brzděný přívěs o hmotnosti až 3.5 tuny. Střechu lze zatížit 350 kilogramy.

Moderní pick-upy už nebývají otravnými dělníky, ale příjemnými společníky i na dlouhé cesty.

Kde Amarok vyčnívá nad zmíněným konkurentem z Japonská, je kultivovanost na běžných silnicích. Na poměry pick-upů je poměrně komfortní, navíc skvěle odhlučněný. Dobře se ovládá i při vyšších rychlostech, čemuž napomáhají i naše silniční pneumatiky, které řidiči dávají pocit jistoty. Když pojedete v základním nastavení, kdy jsou poháněna zadní kola, dá se dosahovat ukázkové spotřeby. Po městě jsem v závislosti na provozu jezdil za 8-10 l/100 km, na okreskách se umí dostat pod 7 a dálnice zvládá za 9. To znamená, že 3.0 TDI takřka v každé situaci žere o 1-2 litry více. A to už je zajímavý argument pro koupi. Dokonce i dynamika je dostačující, zrychlení z 0 na 100 km/h zabere 10.5 sekundy (1.7 sekundy za 3.0 TDI). Maximální rychlost je u obou motorizací omezena na 180 km/h. Třílitr má navrch hlavně kultivovanějším projevem, nemyslete si však, že 2.0 TDI je nějaká hlučná katastrofa, jen o sobě při akceleraci dává vědět. Parádní je desetistupňový automat, řadí ukázkově hladce. Jen manuální režim je otravný, řadí se tlačítky na voliči převodovky, který se nepovedl celkově, má příliš krátké dráhy, takže tam mnohdy spadne P místo R.

Jaké jsou nedostatky?

Zatím to vypadá růžově, co? Ale to je tím, že chyby jsem si šetřil k závěru. Naštěstí nejsou nijak zásadní. V první řadě bych od VW čekal lépe zpracovaný interiér, některé plasty nedoléhají, jak by měly. Taky mi chybí posuvná loketní opěrka, ta ve dveřích je pak čalouněna látkou, už u nového auta s 2000 kilometry byla flekatá od potu. V neposlední řadě musím zhanit příplatek, na který jsem se těšil – světla IQ.LIGHT LED Matrix výrazně oslňují ostatní řidiče, ne zrovna dobře se jim daří vystínit protijedoucí vozidla. Pořád však doufám, že je to jen špatným seřízením/softwarem daných světel, protože u jiných aut koncernu VW jsem tento problém nezaznamenal. Fungují-li tak na všech Amarocích, klidně bych zůstal u základních světel, ale problém je, že IQ.LIGHT LED jsou dodávána v balíčcích s jinými funkcemi, které můžete chtít. Na konec pak musím zmínit přecitlivělého asistenta Front Assist, a to ve všech režimech.

Proč byste si měli koupit VW Amarok postavený na Fordu, když si rovnou můžete pořídit originální Ranger?

Vybral bych si Ford Ranger nebo Volkswagen Amarok, který z něho technicky vychází? Objektivně je to vlastně úplně jedno, obě auta jsou podobně dobrá, přičemž patří k nejlepším v kategorii. Subjektivně? Těžká otázka, protože Ranger jsem zatím řídil pouze ve vyšších verzích Wildtrak a Raptor, zatímco Amarok v druhé nejnižší Life. Avšak i tak si troufnu tvrdit, že hledáte-li charismatický pick-up, jenž si zamilujete, Ranger je lepší volbou, obzvláště ve vyšších výbavových stupních, případně zábavně laděný Tremor, který bych měl otestovat během následujících týdnů. Naopak Amarok, hlavně v základních výbavách, je skvělým pracovním náčiním, jak v terénu, tak na silnicích. Výborný je i motor 2.0 TDI poskytující slušnou dynamiku za záviděníhodnou spotřebu. Vážně povedené auto, navíc za sympatickou cenu. Za dostatečně vybavený Life 2.0 TDI 151 kW s 10-stupňovým automatem dáte 1 202 112 Kč, úplný základ Amarok koupíte od 1 102 893 Kč a vrchol Aventura od 1 504 497. Testovaný kousek si může odvézt 8.5 z 10 hvězdiček.

Seznam všech testovaných aut s hodnocením 1 až 10