Dříve bylo Volvo pověstné hlavně obřími kombíky, dnes je to automobilka pro mnohé známá především auty z kategorie SUV. Ne snad, že by to s kombíky vzdala, jen jde dnešní trend trochu jiným směrem. Z SUV si u Volva můžete vybrat dle velikosti a samozřejmě i ceny. Už nejmenší, tedy XC40, nabídne vše, co od Volva očekáváte. Tedy pohodu na palubě a skvělé zpracování. A samozřejmě bezpečí. XC60 nabídne to samé ve větší míře. A XC90 v té největší míře. Nejvíce prostoru, pohodlí a pohody. U bezpečí už ale nelze tvrdit, že ho nabídne více, než ostatní, jelikož už XC40 je maximálně bezpečná. Pokud Volvo XC90 vidíte na fotkách, nepřijde vám tak velké, jak velké ve skutečnosti je. Až když u něj stojíte, dojde vám, s jakým mackem máte tu čest. Vzhled exteriéru do dálky křičí, že se jedná o Volvo. Thorova kladiva jako denní svícení v předních světlech, zadní světla vytažená do výšky. Prostě typické Volvo.

Vzhledem k tomu, že si je automobilka vědoma klientely, vychází jí vstříc co se týká nabídky barev. Ta by se dala stručně nazvat jako šeď s největším úletem v podobě tmavě modré metalízy. Která je ale opravdu hodně tmavá. Jinak je to přehlídka odstínů šedé, bílé a černé.Nutno uznat, že v lehce béžové barvě, kterou jsem měl k dispozici, vypadá opravdu dobře. K typickým a velmi sympatickým prvkům automobilky patří to, že zadní světla svítí vždy s denním svícením. To nejen pomáhá vzhledu, ale zároveň samozřejmě i bezpečnosti.

Interiér se nesl v pro mě typickém duchu automobilky. Světlou kůží a dřevem se nešetřilo. Takový interiér působí úžasně vzdušně. Pokud navíc ještě roztáhnete roletu kryjící střešní panoramatické okno, jste v oáze klidu a pohody. Můžete zvolit i jinou variantu, tedy tmavou kůži a kovové dekorační prvky, ale to se mně osobně k Volvu tolik nehodí. Ať už sedíte kdekoliv, nebudete trpět nedostatkem místa. Dobrá, pokud zvolíte sedmimístnou variantu, tak cestující ve třetí řadě již nebudou mít místa na rozdávání a za nimi nebude žádný obří kufr, v pětimístném provedení ale nestrádá nikdo v žádném směru. A to je super. Někdy se totiž stává, že auto vypadá zvenčí veliké, ale uvnitř zjistíte, že vzadu nemáte místo nad hlavou a celkově se uvnitř cítíte stísněně. To u XC90 rozhodně neplatí.

Orientace v motorech není v současné době úplně snadná. Vybrat si totiž můžete z B5, B6, B5 a T8. Ne, není to chyba, opravdu dvakrát B5 – v jednom případě se jedná o benzínový mild-hybrid, v druhém o naftový. T8 zase označuje plug-in hybrid. Já měl k dispozici B6 a tam je to jasné – benzínový mild-hybrid s výkonem 300 + 14 koní. Jak asi tušíte, druhé číslo označuje elektrickou výpomoc. Ta je ale znatelnější u točivého momentu, který je 420 + 40 Nm. Čísla napovídají, že výkonu bude opravdu dost. A je tomu tak. Toto auto vás ale rozhodně nijak nenutí závodit. Ani jezdit rychle. Což se ale občas stane, protože díky skvělému odhlučnění a podvozku vlastně ani nevíte, že jedete tak rychle. Naštěstí máte k dispozici skvělý head-up displej, který se promítá na čelní sklo, který vám hned řekne, jak na tom s rychlostí jste. Výkon tedy využijete spíše k tomu, abyste měli koně v zásobě a auto si hravě poradilo i s plným naložením. Já měl ještě starší modelový rok, který ještě neměl elektronicky omezenou rychlost na 180 km/h, pokud si však pořídíte auto nyní, budete to tak mít. Na jednu stranu je logický argument, že u nás stejně legálně jet rychleji než 130 km/h nesmíte. Na druhou stranu… není to škoda? Když vidíte, kolik máte síly, auto zrychluje, zrychluje… a jednou omezovač. Je to ale věc, se kterou nic nenaděláme.

Velké auto, silný benzínový motor přeplňovaný jak turbodmychadlem, tak kompresorem, to zní jako recept na vysokou spotřebu. Vzhledem k nádrži, která je na 71 litrů benzínu, jsem nějaké rychlé klesání palivoměru nepozoroval. A tak jsem spotřebu nesledoval. Tak nějak jsem počítal s tím, že bude kolem deseti litrů, možná dvanácti, je pravda, že jsem výkon pohonného ústrojí celkem využíval. Ale evidentně pomoc elektřiny není jen na papíře, protože má kombinovaná spotřeba byla 8,7 l/100 km. Jak už jsem ale psal, Volvo XC90 vás ke sportování nevybízí. A tak budete po většinu času jezdit klidně, v pohodě a s ještě o něco nižší spotřebou. K pohodové jízdě vybízí i sedačky a podvozek. Sedíte v pohodlných kožených křeslech a auto se jen příjemně pohupuje, jedno přes jaký povrch jedete. Stačí jen zapnout Pilot Assist, který se postará o to, že auto se drží uprostřed jízdního pruhu a dodržuje vzdálenost od auta před vámi. Že je před vámi 1000 kilometrů dlouhá cesta? To vůbec nevadí, z auta vystoupíte uvolněnější, než když jste do něj nastupovali. Na dlouhé noční cestě určitě oceníte světla, která nejen skvěle svítí, ale výborně se dokáží vyhýbat ostatním účastníkům provozu, takže nehrozí, že byste někoho oslňovali. Dálková světla tak můžete nechat stále rozsvícená, vy dobře uvidíte a ostatní také.

Abych ale jen nechválil – na ovládání klimatizace jen přes displej jsem si zvykl celkem rychle, jelikož jsem jednou nastavil teplotu a už jsem ji neměl potřebu měnit. S ovládáním vyhřívání a větrání sedaček je to ale horší. To je ve třech stupních a vy na středovém displeji musíte zmáčknout ikonku sedačky, pak zapnout vyhřívání. To je ten menší problém, ale pokud ho chcete vypnout, musíte tu ikonku zmáčknout několikrát. Naštěstí má Volvo dost asistenčních systémů, které vás udrží na silnici. Také trochu zamrzí, že ačkoli auto skvěle podporuje Android Auto, navigační pokyny vidíte jen na největším displeji. Některá auta je umí zobrazit i na head-up displeji, to zde možné není. Volvo XC90 nepatří mezi nejlevnější auta, vždyť v základu stojí 1 694 900 Kč a v testované výbavě 2 010 700 Kč. Ale pokud hledáte velké a trochu originální rodinné auto, jedná se o skvělou volbu. Převeze celou rodinu v bezpečí a pohodlí do cíle. Stylově, rychle a úsporně.